Problémoví cybridi
Minulý týden britští vědci získali povolení pokusům o vytváření cybridů. Po vyřešení legislativních otázek se ale do popředí dostávají ryze praktické problémy.
Slovo cybrid je odvozené od výrazu cytoplastický hybrid, kterým se označuje zárodek vzniklý z lidské DNA a vajíčka zvířete (králíka nebo krávy) zbaveného vlastní jaderné DNA. Cybrid pak obsahuje 99,9 % lidské DNA a 0,1 % zvířecí DNA, která se nachází v mitochondriích vajíčka. Důvodem pro pěstování cybridů je fakt, že mohou sloužit jako zdroj lidských kmenových buněk.
Metoda ovšem podle článku v New Scientist vůbec nemusí vycházet. Jediný, kdo zatím uspěl, byla Hui Zhen Shengové (Chuej Čen Šengové) se svým týmem, který v roce 2003 z králičích vajíček získal lidské kmenové buňky, z nichž se vyvinuly neurony a svalové buňky.
Robert Lanza z americké společnosti Advanced Cell Technology, která se o získávání kmenových buněk z cybridů opakovaně pokoušela, tvrdí, že embrya rostou je do stadia o 16 buňkách a pak se jejich dělení zastaví. Důvodem by mohl být "výpadek komunikace" mezi lidským jaderným a zvířecím mitochondriálním genomem, který zablokuje další růst.
O britské legalizaci cybridů a s ní spojených etických otázkách se více dozvíte v pořadu Ženšen, který v premiéře vysíláme v úterý 18. září v 18 hodin. V Rádiu na přání jej najdete od 19. září.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
