Přízrak budoucnosti - úspěšný manažér

Pár britských psychiatrů se chopilo tohoto tématu, neboť - jak se dovídáme - tuto vlastnost sdílejí vyhledávaní manažéři s psychopaty. Zejména s takovými, kteří mají silné ego, dostatek energie a jsou poněkud narcističtí.

Představa psychopata v převleku zdatného a uhlazeného manažéra si říká o sarkastické zasmání. Ale ta chuť nás přejde, jakmile si uvědomíme, že nejde o výtvor fantazie, nýbrž o skutečnost velmi syrovou. A nijak výjimečnou. Stačí zavzpomínat.

Nebudu jmenovat. Prohlásit za psychopata někoho, koho jsem psychiatricky nevyšetřil, je na žalobu. A i kdybych ho vyšetřil, bylo by to porušením povinné mlčenlivosti. Přesto: uvažme, kolik takových výtečníků, co nejprve mocně zaimponovali a potom, když už bylo pozdě, se odkopali, vynesla u nás Štěstěna na vrchol podnikatelského úspěchu. Byly jim za babku postoupeny velké podniky; lidé jim svěřili úspory, kupónové knížky, zaplatili dovolenou, kterou si neužili; banky jim poskytovaly obrovské úvěry atd. Ale to není všechno.

HN z 12. ledna nás v příloze Kariéra - business upozornily na hudbu budoucnosti určenou podnikům, které mají těžkosti samy se sebou. Jejich zachráncem se má stát tzv. krizový neboli interim-manažér (interim je latinsky prozatím). Má to být odborník sjednaný na to, aby tam udělal pořádek. A pak jde jinam. Článek se jmenuje příznačně Páni v oblecích na dobu určitou. Jejich požadované vlastnosti se povážlivě kryjí s těmi, které britští psychiatři přisuzují psychopatům určitého typu.

A nejde jen o podnikatelskou sféru. Uvažme i tu mediální. Jaký typ šéfredaktora asi preferuje vydavatel, chce-li, aby byl jeho deník nebo časopis za každou cenu ziskový? Anebo sféru politickou. Nestává se i tam, že skvělou kariéru udělá člověk, který má silné ego, dostatek energie a je poněkud, ba i dosti narcistický, ale jehož osobnost má - jak říkají britští psychiatři - i temnější stránku, která vyjde najevo, až když je pozdě?

Tímto tématem se zabývá tzv. personalistika. Naše představy o ní jsou dosti zkomolené, protože po dlouhá desetiletí byli u nás personalisty tzv. kádrováci. Snad i proto se může stát, že i generální ředitel bankovního domu, i ministr, dokonce i premiér, naletí podvodníkovi, kterého včas neprohlédl, pokud dokonce sám nepatří k onomu typu, o němž je řeč.

Nedávno jsem zaslechl zajímavou formulaci, kterou zrodil pražský folklór. Je to povahová charakteristika a zní takto: "Je chytrý jako znojemský volič." - Zní to legračně, ale je to nespravedlivé. Nedostatek lidoznaleckého instinktu je tu přisuzován obyvatelům určitého regionu. Přitom jde o handicap, který sahá mnohem dál a dokonce výš. Zdá se, že jeho domovem jsou i vedení politických stran. A to tak, že všech bez rozdílu.

Britští psychiatři prý sestrojili dotazník, který má odhalit, co se skrývá za imponující fasádou adeptů skvělých kariér, těch interim neboli zatímních dítek Štěstěny. Moc tomu nevěřím. Dotazník, který vyplňuje dotazovaný, objeví ledacos, ale nikoli vše potřebné. Určitě se najdou způsoby, jak ho obelstít. Vždyť se přišlo i na to, jak zpochybnit vypovídací hodnotu detektoru lži.

Ten lidoznalecký instinkt, který jsem zmínil, je výsledkem kultivované intuice. Jejím základem je jistě vrozená vloha, ale co s talentem, když není pěstěn a zakrní? Schopnost rozumět lidské bytosti, jejím pohnutkám a projevům, je prostě součástí obecné vzdělanostní úrovně. Asi nezbývá, než o ni pečovat.