Přiškrcená Evropská unie vlastním provazem

20. květen 2013

Ještě nedávno jsme slyšeli, že musíme šetřit, teď ale politici obracejí. Se škrty jsme to v Evropě přehnali a je na čase podpořit hospodářský růst a snížit vysokou nezaměstnanost.

V malém kadeřnictví v Bruselu nedaleko náměstí Merode stříhá Thierry své převážně stále klienty už řadu let. Chodí sem postarší Belgičanky, lidé z okolních firem během pauzy na oběd a občas i náhodní kolemjdoucí. Poslední dobou se ale Thierrymu nedaří. „Moje tržby klesly asi o 30 procent", krčí rameny Thierry. „Lidé utrácejí jen za to nejnutnější. Když si něco dopřejí, tak je to dovolená. Aby na ni vůbec měli, tak šetří na věcech, jako je holič."

Podle Thierryho za špatný stav ekonomiky můžou politici. „Vlády všude v Evropě vsadily na úsporná opatření, lidé si mají utáhnout opasky. Ale nikdo se nestará o to, jak ekonomiku nastartovat, jak pomoct průmyslu, aby zase vyráběl nebo lidem, aby zase začali nakupovat."

Nezaměstnanost je podle Thierryho hlavním problémem, který by vlády měly řešit. Když lidé dostanou práci, vydělají peníze a opět začnou nakupovat. Pak bude líp nejen jim, ale i drobným podnikatelům, jako je třeba holič. A tedy i celé zemi.

Jiná země, stejný problém
V kadeřnictví na pražských Vinohradech pociťují úbytek zákazníků také. Holička Jana si ještě pamatuje doby, kdy si lidé neměli kam sednout. "To už je dávno pryč."

Stížnosti lidí na škrty a úsporná opatření nejsou samozřejmě ničím novým. Velkou změnou je ale chování politiků. Ještě nedávno velká většina z nich tvrdila, že šetření nemá alternativu, že život na dluh musí přestat. Teď ale stále víc politických lídrů říká, že úspory je potřeba zpomalit. Utahování opasků prý je tak tvrdé, že ekonomiku dusí, a ta se pak z problémů nedokáže dostat. Důsledkem je stále víc lidí bez práce: v celé Evropské unii teď nemá zaměstnání přes 26 milionů osob. Evropa to prý s úsporami jednoduše přehnala.

„Úspory jsou nevyhnutelnou, i když bolestivou součástí nápravy situace", říká jeden z největších odborníků na eurozónu, ředitel bruselského Centra pro studia evropské politiky Daniel Gros. Hlavním problémem zemí jako je Řecko, Itálie nebo Španělsko byl podle něj schodek platební bilance. Lidé v těchto státech prostě musí snížit svou spotřebu, jednoduše utrácet míň než dřív. Pokles výkonu ekonomiky prostě musel zákonitě přijít.

Ale jak dlouho bude náprava trvat? Nezaměstnanost mladých na jihu Evropy je brutálně vysoká, jakou mají mladí Řekové, Španělé nebo Italové perspektivu? „Nezaměstnanost mladých klesne zhruba za deset let. Až se sníží mzdy a vzniknou nová odvětví, ve kterých mladí lidé najdou práci. Brusel nebo ty dané země zmůžou jen velmi málo. Prostě jen musí začít fungovat klasické tržní mechanismy."

autoři: oho , sit
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.