Primárky izraelské Strany práce a pokračující protiteroristická operace

Hlavní souboj se podle očekávání odehrál mezi někdejším premiérem Ehudem Barakem, který se po několika letech v ústraní opět vrátil do politiky, a bývalým vrchním velitelem izraelských námořních sil Amim Ajalonem. Zvítězil Barak poměrem 36 ku 31 procentům hlasů, a protože ani jeden z kandidátů nepřekročil čtyřicetiprocentní hranici, utkají se oba soupeři v druhém kole. Nejvíc však překvapil Amir Perec, kterému průzkumy dávaly mizivé šance - získal však 23 procent, a i když ztratil pozici předsedy, má zjevně ještě dostatek stoupenců na to, aby si odchod z politiky rozmyslel.

Amir Perec však svou prohrou v primárkách definitivně ztrácí post ministra obrany - čeká se jen na 12. června, kdy druhé kolo voleb určí, zda jej v této klíčové vládní funkci nahradí Barak či Ajalon. Ehud Barak je bývalý profesionální voják s hodností generálmajora, který zastával i funkci náčelníka hlavního štábu armády, a zkušený politik, jenž má za sebou působení v čele ministerstev vnitra a zahraničí i na postu premiéra. Jeho politická kariéra je však poznamenána neúspěšným mírovým jednáním s Palestinci v roce 2000 v Camp Davidu, kde jejich tehdejší vůdce Jásir Arafat nepřijal Barakovy bezprecedentní ústupky a rozpoutal intifádu. Ve své současné předvolební kampani na předsedu Strany práce Ehud Barak vyjádřil ochotu vstoupit do kabinetu jako ministr obrany, ale jen dočasně; slibuje, že stáhne svou stranu z koalice, a vyvolá tak pád vlády a předčasné volby.

Ami Ajalon je jako bývalý námořní admirál a někdejší náčelník zpravodajské služby Šin Bet neméně zkušeným vojákem a také neúnavným kritikem počínání vlády za loňské války s libanonským Hizballáhem. Ajalon odmítá zasednout v kabinetu s Ehudem Olmertem a požaduje výměnu premiéra, nicméně podporuje zachování koalice Olmertovy Kadimy a Strany práce. Analytikové jsou však přesvědčeni, že navzdory předvolebním slibům obou kandidátů nakonec vítěz primárek koaliční svazek neukončí, protože předčasné volby v zájmu Strany práce nejsou - podle průzkumů by v nich získala ještě méně než 19 mandátů, které má ve 120členném Knesetu dnes, a šance na to, že by znovu usedla ve vládě, jsou tak minimální.

Izrael však naléhavě potřebuje dobrého ministra obrany a tím bude jak Barak, tak Ajalon. Země se nejen cítí ohrožena Íránem, libanonským Hizballáhem a Sýrií, ale v pásmu Gazy také pokračuje vojenská operace proti palestinskému Hamasu, který v posledních dvou týdnech odpálil na jihoizraelská města přes 250 raket, zabil dva Izraelce v městě Sderot, zranil desítky lidí a tisíce dalších donutil k evakuaci. Armáda podniká cílené letecké útoky na automobily s palestinskými teroristy a na odpalovací týmy a provádí nárazové pozemní výpady; za poslední dva týdny takto zabila okolo 60 Palestinců. Bezpečnostní složky rovněž zatýkají hledané teroristy a jejich vůdce, ale i politické představitele Hamasu, a to i na Západním břehu Jordánu - zadržely už 34 politiků, včetně dvou ministrů, a nevyloučily ani zatčení premiéra Ismaíla Haníji.

Hamas začíná být v úzkých a několikrát už naznačil ochotu k příměří, ale pouze s podmínkou, že by se vztahovalo i na Západní břeh, kde Izrael zvládá terorismus pomocí přísných restrikcí a operací. K příměří Palestince pobízí i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který ostřelování Izraele dokonce nazval "absurdními útoky". Izraelští představitelé však zatím jakýkoli klid zbraní odmítají - argumentují tím, že dokud panoval, Palestinci jej stejně nedodržovali, a podle vlády už vůbec nepřichází v úvahu, aby teroristé za to, že vystupňovali napětí až k současnému ozbrojenému konfliktu, získali odměnu v podobě izraelských bezpečnostních ústupků na Západním břehu.

Ani jedna strana si však nepřeje izraelskou pozemní invazi do pásma Gazy - Hamas dobře ví, že armádě nemůže konkurovat, a Izrael si je vědom, že by utrpěl nevyhnutelné ztráty. A tak spolu budou obě strany komunikovat pomocí raket a leteckých atentátů, dokud je to neunaví, jak shrnul situaci jeden nejmenovaný izraelský vládní činitel.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .