Přikládáme sekeru ke kořenům lži, aneb Pavel Tigrid ve Svobodné Evropě

„O počátcích Rádia Svobodná Evropa toho tolik známo není,“ uvedl v pořadu Studio Leonardo historik.

Autoři knihy využili toho, že vysílání Rádia Svobodná Evropa monitorovaly československé úřady, stejně jako všechny ostatní zahraničí stanice, které vysílaly v českém a slovenském jazyce.

„Zahraniční stanice plnily svou roli ve studené válce, a rádio Svobodná Evropa se stalo jedním z velkých nástrojů americké politiky. Nejednalo se o klasické vysílání, skutečně tam byly pořady, které plnily zpravodajskou roli, byly vysílány různé vzkazy, někdy i šifrované, pro odbojáře doma.“

I proto byl monitoring dělán plošně a zůstaly z něj přepisy, dodal Blažek. „Ty jsou dnes dochovány v Národním archivu a je to jedna z největších sbírek instituce. Jen dokumentace z období, kdy byl Tigrid ředitelem mnichovské redakce, zabírá 30 kartonů.“

Čtěte také

Jaká témata ve svých rozhlasových projevech Pavel Tigrid nejčastěji volil?

„Tigrid sehrál jedinečnou roli. Byl sice ředitel, ale zároveň i takovou holkou pro všechno. Když bylo třeba, napsal komentář k nějakému článku, který vyšel v Rudém právu, to byl velmi častý formát vysílání.“

Tigrid také pořádal debaty významným historickým událostem. Dále psal i projevy, některé jsou vyloženě bojové. „V nich mluví k mládeži, aby vytvářela skupiny, které nazývá mladá armáda svobody. Je to velmi pestré a ukazuje to, že byl mimořádným novinářem schopným psát různé typy textů,“ soudí historik.

Proč Pavel Tigrid ze Svobodné Evropy odešel? „Důvodů bylo několik. Jako nejdůležitější bývá uváděn názorový konflikt, možná i generační s Ferdinandem Peroutkou.“

K nesouladu přispěla vzdálenost, která oba velikány české žurnalistiky dělila, odhadl Blažek: Peroutka byl v New Yorku, v ústřední stanice.

Čtěte také

Peroutka měl také jiné názory na to, jak má vypadat rozhlasové vysílání. V pojetí Pavla Tigrida měla být stanice bojová, i proto se obklopil v redakci mladými lidmi.

„Pro Peroutku byl rozhlas naopak médiem, které má přinášet vážnější témata a texty, také si stanici představoval více profesionálně vedenou,“ dodal historik.

Problémy zřejmě nastávaly i se slovenskou částí redakce. „Americké vedení odmítlo samostatné slovenské vysílání. To pro Slováky bylo složité, část z nich byli nacionalisté a Tigridovu pozici podkopávali. Slováci si i stěžovali Američanům, že je Tigrid utiskuje.“

„Hlavní důvod byl ale asi ten, že Tigrid odmítl přistoupit na kompromisy. Měl asi deset požadavků, které předložil Američanům. Ti asi 8 z nich splnili, ale Tigrid řekl že buď všechno, nebo nic, a rezignoval,“ vzpomněl na éru počátků vysílání Svobodné Evropy Petr Blažek.