Přichází minidoba ledová?

24. září 2010

V době, kdy se stále mluví jen o globálním oteplování, to zní jako silvestrovský vtip. Rozbory hlubinných vrtů v antarktických ledovcích i řada dalších indicií ale ukazují, že změna klimatu může nastat náhle, třeba i v rozmezí jednoho desetiletí.

Nyní se zjistilo, že oceánské proudy, které způsobují v západní Evropě relativně příjemné klima, slábnou. Pokud by zmizely zcela, mohla by na celém kontinentu nastat skutečně minidoba ledová. Vědci z Oceánografického centra v Southamptonu si zatím nejsou jisti, zda jde o dočasné změny nebo o signály dlouhodobého trendu. V každém případě je slábnutí oceánských proudů naprostým překvapením a vzbuzuje vážné obavy.

Dominantním zdrojem teplejší vody v severním Atlantiku je Golfský proud, který přináší do severních oblastí teplou vodu z tropů. Tento proud se kolem čtyřicáté rovnoběžky, to je na úrovni Portugalska nebo New Yorku, větví. Část vody se vrací po povrchu oceánu na jih a zbytek pokračuje na sever. Výsledkem jsou teplé větry, které evropské klima oteplují o pět až deset stupňů. Měření z roku 2004 ukázalo, že rozdělení teplé vody Golfského proudu se oproti měřením z let 1957, 1981 a 1992 značně změnilo. Britští oceánografové spočítali, že množství teplé vody, která pokračuje na sever, se zmenšilo o třicet procent. K podobným výsledkům došli američtí vědci v roce 1998, takže se s velkou pravděpodobností nejedná o žádnou chybu měření. Dá se předpokládat, že k největší změně došlo mezi léty 1992 a 1998.

Takto významné zjištění si jistě žádá vysvětlení, které je ale zatím v oblasti spekulací. V poslední době byla pozorována řada neobvyklých jevů. V listopadu 2005 bylo na Britských ostrovech neobvykle chladné počasí, jejich část byla dokonce pokryta sněhem, i když průměrná teplota v celé Evropě vzrostla. Severní Atlantik se během devadesátých let poměrně rychle oteploval, tento trend se ale nyní zastavuje. Objevují se názory, podle nichž je oteplování součástí globálního růstu teploty, přičemž klesající množství teplé vody tekoucí k severu působí proti tomuto jevu. Teplá voda ze zbytků Golfského proudu pokračuje kolem Evropy a ve vodách kolem Grónska klesá ke dnu a vrací se k jihu. I zde byla objevena anomálie. Na kanadské straně Grónska probíhá vše normálně, zatímco na evropské straně klesá voda pouze do poloviční hloubky než dříve. Je možno jasně rozlišit dva proudy směřující k jihu, každý z nich se nachází v jiné hloubce. Nikomu není zatím jasné, co je vlastně špatně. Možná je na vině tání arktického ledu nebo zvýšený přítok vody ze sibiřských řek. Oba jevy by přidávaly sladkou vodu do povrchových vrstev oceánu, hustota vody by byla menší a proto by klesala méně hluboko. Možná je to úplně jinak.

K poslednímu narušení atlantické cirkulace, které způsobilo pokles teploty v západní Evropě o pět až deset stupňů, došlo před 12 000 lety. K něčemu podobnému mohlo dojít mezi léty 1300 a 1850, kdy probíhala takzvaná malá doba ledová. Teploty byly tak nízké, že Temže v Londýně zamrzala. K takovému náhlému zvratu může dojít překvapivě rychle, během jedné dekády nebo i rychleji. Začnou si Britové pořizovat huňaté kožichy a lyže?

autor: Jana Štrajblová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.