Příběh Velké čínské zdi

Velká čínská zeď, v samotné Číně známá jako Wanli Changcheng, desetitisícová Dlouhá zeď, je ve skutečnosti přibližně dvakrát delší. Kdyby se ovšem započítaly veškeré výběžky z doby dynastie Qin, měřila by kolem 50.000 kilometrů, tedy 100.000 li.

Její historie začíná ve státě Chu (7. století před n. l.), který se pomocí zdi bránil útokům ostatních válčících států. Když v roce 221 před n.l. došlo ke sjednocení Číny pod vládou dynastie Qin, nařídil První svrchovaný císař Qinů, aby se pospojovaly obranné zdi původních států, a tak na severu země vznikla dlouhá zeď, která bránila celé území proti vpádům barbarů. Její délka dosahovala 5.000 km, tedy podle čínského systému oněch 10.000 li, a odtud pochází také její název, Wanli Changchen - Desetitisícová zeď.

Na stavbu zdi bylo naverbováno mnoho mladých mužů a mnoho jich na stavbě zemřelo a byli pochováni v jejích základech. Jedna stará pověst vypráví, že tímto způsobem byl donucen k práci na zdi i manžel krásné Meng Jiang. Protože odešel brzy po svatbě, vydala se ho jeho žena hledat. Její dlouhá a strastiplná cesta přes celou Čínu však skončila velmi smutně, jelikož po dlouhém hledání nalezla pouze jeho hrob. Smutkem nevěděla, co si počít, a tak se posadila a mnoho dní plakala nad ztrátou svého manžela tak usedavě, že se i velká kamenná zeď obměkčila, pukla a z trosek vypadly ostatky jejího muže. Zvěst o síle slz krásné Meng Jiang se donesla až ke dvoru císařovu, který přispěchal a zamýšlel se s krásnou ženou oženit. Ta ale jeho nabídku k sňatku přijala pouze pod podmínkou, že nechá pro jejího zesnulého manžela vystrojit pohřeb tak velkolepý, jako kdyby umřel člen císařské rodiny. Císař svůj slib splnil, ale smutek krásky byl tak silný, že raději ukončila svůj život skokem do mořských vln.

Za následující dynastie Han nechali vládci zeď rozšířit hluboko do pouště Gobi, aby uchránili své rozpínající se císařství. Po celé délce zdi byly vybudovány malé vojenské pevnosti tak, aby se v případě útoku mohlo pomocí kouřových signálů dát vědět širokému okolí - kromě funkce ochranné plnila zeď i funkci komunikační.

K přestavbám a velkým opravám zdi došlo ještě za vlády dynastií Jin (12. století) a Ming, (14. - 17. století). Bylo to zapříčiněno skutečnou hrozbou ze severu. Dynastie Jin byla zničena mongolskými válečníky, kteří na čas ovládli celou Čínu, Mingové byli svrženi mandžuskou dynastií Qing - poslední dynastií v dějinách Číny.

Dnešní zeď pochází převážně z dynastie Ming. Původní zeď z udusané hlíny byla obložena cihlami. Její výška dosahovala až 8 metrů, šířka v základech byla něco přes 6 metrů, a kolem 5,5 metru na vrcholu. Proto mohlo po zdi jet až 5 jezdců na koních vedle sebe.

Nejnavštěvovanějším místem na čínské zdi je dnes populární Badaling. Leží asi 70 kilometrů severozápadně od Pekingu. Kromě samotné monumentální zdi, která se vine po horských hřebenech, lze spatřit jednu z dvanácti velkých pevností po obvodu Dlouhé zdi.

Ani ten, koho přitahuje spíše starší, ne tolik opravená zeď, tu nepřijde zkrátka. Asi 70 kilometrů severně od Pekingu se nalézá vesnice Huanghua, kde je možné vidět to nejstarší z Velké čínské zdi v plné kráse. Avšak i v těchto divokých místech čiší z polorozpadlé zdi monumentalita díla a ohromné úsilí, se kterým musela být zeď postavena.

V dnešní době se v Číně rozšířilo jedno přísloví, jehož autorem je Mao Zedong. Říká: Bu Pandeng Changcheng, Feihao Han, což v překladu znamená "Kdo nevystoupil na Velkou čínskou zeď, ten není správný chlap." Doufáme, že jsme Vás naší reportáží o kousek přiblížili Dlouhé zdi a těšíme se příště na shledanou u našeho magazínu o Číně.