Prezidentova opožděná podpora "malým"

Sám avizoval, že tím (volně cituji): "dává do jisté míry najevo, jaký typ lidí by podle něho měl republiku zastupovat v Evropském parlamentu", neboť je mu prý osobně blízký (opět cituji Václava Havla): "typ politické kultury, který cítím v jejich počínání, i jejich některé programové body." Dodejme, že mimo reprezentanty zmíněných stran Havel také přímo podpořil senátora Daniela Kroupu, někdejšího předáka ODA, který nyní do europarlamentu kandiduje za stranu lidovou.

Většina zveřejněných komentářů se shoduje s předsedou Topolánkem - Havlova podpora není překvapivá a odpovídá jeho dřívějším sympatiím vůči menším stranám, přestože pokud byl hlavou státu, neříkal otevřeně, komu drží na domácí politické scéně palce. Ale čitelné to bylo.

Ex-prezident si asi nedělá iluze o tom, že jeho gesto bude mít nějaký zásadnější vliv na volební výsledek, neboť většina těch, kdo se o víkendu k urnám dostaví, už asi předem vědí, komu hlasy odevzdají. Snad by mohl zapůsobit na nerozhodnuté voliče, jenže není vůbec jasné, o jak velkou skupinu obyvatel jde a především, zda se nerozhodnutí vůbec voleb účastní.

Zbývá tedy vlastně jen zaregistrovat, že Václav Havel poprvé od svého odchodu s Hradu do jisté míry vstoupil do politického dění - nepočítáme-li před rokem jeho doporučení voličům hlasovat pro vstup do Evropské unie. Havlovy dlouhodobé příznivce dosavadní mlčení k vnitropolitickému dění poněkud zaskočilo. Někteří mu to dokonce měli za zlé. Doufali totiž, že se Havel zbaven nadstranického postu bude aspoň tu tam k některým aspektům veřejného života vyjadřovat. On však první měsíce celkem očekávaně odpočíval v ústraní a tichou neutralitu neprolomil ani později. Spíš se zajímal o světové dění, ve kterém by možná ještě mohl hrát i nějakou roli.

Bylo by asi předčasné z nynějšího otevřeného vyjádření podpory "malým" vyvozovat, že se Václav Havel rozhodl příslovečně otočit list. Spíš se zdá, jakoby cítil povinnost vyslovit se právě až před eurovolbami, neboť celoevropské integraci vždy věřil a pracoval pro ni. A asi by si představoval, že historicky první čeští zástupci ve Štrasburgu a Bruselu by měli mít podobné názory na budoucnost Evropy jako on a jak sám řekl, takové osobnosti vidí spíš na kandidátkách malých stran, jimž ovšem během schůzek zároveň vytkl zbytečné tříštění sil. Pak se ale nabízí otázka, proč menší strany Havel ke společné kandidátce veřejně nevyzval dřív.

Prezidentovi sympatizanti mohou být proto znovu zmateni. Ale možná ze zmíněných schůzek tohoto týdne pro sebe optimisticky vyčtou, že se Havel - překvapivě - aspoň částečně hodlá vrátit na domácí politické hřiště.