Přeskládání páteře prvních čtvernožců
Paleontologové zřejmě poskládali páteř prvních čtyřnožců obráceně, než byla ve skutečnosti. Naznačuje to zkoumání fosilií v Evropském zařízení pro synchrotronní záření.
Skupina čtyřnožců, latinsky Tetrapoda, zahrnuje všechny obratlovce, kteří se zabydleli na souši. Jejími nejstaršími zástupci jsou obojživelníci Ichthyostega, Acanthostega a Pederpes, jejichž předkové se asi před 400 miliony let přestěhovali do mělkých vod a začali kráčet po jejich dně. Jak jejich přerod v suchozemské čtyřnožce vypadal, je pro vědce mimořádně zajímavá otázka.
Současní obratlovci mají páteř složenou z obratlů, které tvoří jediná kost. První čtyřnožci však měli obratle složené z více částí. Déle než sto let vědci soudili, že obratel tvořila jedna kost vepředu, jedna navrchu a pár kostí vzadu. Nové zkoumání 360 milionů let starých fosilií obojživelníků Ichthyostega, Acanthostega a Pederpes rentgenovými paprsky ze synchrotronového zdroje ale dokazuje, že dosavadní „poskládání“ páteře je chybné. Kosti, které měly být vepředu, patří ve skutečnosti dozadu a naopak.
Učebnice paleontologie se tak zřejmě budou muset trochu přepsat, ale vědci získali šanci začít zkoumat vznik chůze po souši ze zcela nového úhlu. Studie však přinesla ještě jedno překvapení: jedno ze zvířat, Ichthyostega, mělo dosud neobjevenou kostěnou strukturu uprostřed hrudníku. Podle vědců je to zřejmě první evoluční „pokus“ o vývoj hrudní kosti, která pomáhá nést váhu hrudníku při pohybu na zemi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
