Přemýšlet nad problémy se nevyplácí?

24. září 2010

Za nejlepší řešení složitých problémů považujeme důkladné zvážení všech pro a proti. Nizozemští vědci ale dokázali, že čím déle a důkladněji řešení složitých problémů promýšlíme, tím spíše se dobereme řešení, s kterým pak nebudeme spokojeni.

Dvakrát měř a jednou řež, říká staré české přísloví. V jeho světle nazíráme na "střelce od boku", kteří si ani s hledáním východisek ze složitých situací nelámou hlavu, jako na nezodpovědné hazardéry. Z výzkumu nizozemských psychologů však vyplývá, že bychom se měli "střelcům" omluvit. Volí tu nejlepší strategii.

Nizozemští vědci to dokázali v "laboratorním" pokusu, ve kterém nabídli dobrovolníkům čtyři typy smyšlených automobilů, a nechali je vybrat z tohoto virtuálního sortimentu nejlepší vůz. Dobrovolníci měli k dispozici čtyři základní údaje, např. průměrnou spotřebu pohonných hmot nebo velikost prostoru pro nohy pasažérů. Nejlepší auto museli vybrat během 4 minut. Většina účastníků pokusu nezaváhala a zvolila objektivně nejlepší typ automobilu.

Situace se notně zkomplikovala, když vědci poskytli dobrovolníkům o každém autě 12 údajů a dopřáli jim na výběr 12 minut. Dobrovolníci měli opět v průměru 1 minutu na porovnání jednoho parametru všech čtyř vozů. Přesto zvolila auto s nejlepšími parametry jen čtvrtina účastníků pokusu. Kdyby místo dlouhého rozvažování házeli korunou, nemohli dopadnout hůř.

Výsledky pokusu provedeného v laboratorních podmínkách vědci ověřili v praxi průzkumem mezi zákazníky sítě obchodů s nábytkem a obchodů s kuchyňskými potřebami. Zákazníci byli i po čtrnácti dnech spokojeni s nákupem po důkladné rozvaze jen v případě, že řešili poměrně jednoduchý problém, jako je třeba koupě kuchyňské chňapky. Koupě nábytku po důkladném a dlouhém zvažování obvykle vyústila v rozčarování. Mnohem lepší výsledky přinášelo v komplikovaných záležitostech rychlé rozhodnutí "citem". Výsledky nizozemského výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Důvod, proč nás dlouhé a důkladné rozmýšlení nad složitými problémy nedovede k optimální volbě, není jasný. Autoři studie jsou přesvědčeni, že se lidé ve složitějších problémech ztrácejí a nejsou pak s to vybrat optimální variantu. A proč zabírá "volba citem"? Náš mozek se zřejmě dokáže prokousat složitými problémy sám a my mu můžeme soustředěným přemýšlením výsledek jeho práce jen pokazit. Mozek zpracovává obrovské množství informací uložených v paměti, takže v pravém slova smyslu o spontánní nepromyšlené řešení ani nejde. Při rozhodování zohledňuje všechny dosavadní zkušenosti a získané informace a "střelba od boku" bývá nečekaně přesná. Díky tomu se mohou na tento způsob řešení svízelných situací spoléhat i skuteční profesionálové, například lékaři nebo záchranáři. Za jejich zdánlivě snadnými, rychlými "intuitivními" rozhodnutími se skrývají bohaté znalosti a zkušenosti získané důkladnou teoretickou přípravou a dlouhými roky praxe.

Spustit audio