Přemysl Čech: Evropa už prohrála

Každý přinesl něco, různé druhy masa, zeleninu, víno bílé i červené, nechybělo ouzo, hrála reprodukovaná hudba, později si důchodci zatančili a já byl rád, že sleduji řeckou slavnost v přímém přenosu.

Druhý den se trachtace v plné parádě opakovala. Důchodci debužírovali i třetí den a pak každý další až do mého odjezdu. Pochopil jsem, že nejde o slavnost ale o běžnou každodenní večeři řeckých penzistů.

Čtěte také

Už tehdy mě napadlo, kde na to berou, ale dál jsem to neřešil. Teď už vím, že pečeni platil nejspíš Mezinárodní měnový fond, bílé víno Evropská centrální banka a na červené přispěli němečtí a francouzští daňoví poplatníci.

Teď se to tedy s Řeckem houpe a země i celá Evropa se rozhodují, co dál. Osobně si myslím, že je celkem jedno, jak v neděli zvolí Řekové a je dokonce jedno, jak na to bude reagovat zbytek Evropy.

Politici z obou stran dramaticky komentují situaci, vzájemné obviňování nebere konce. Ale kdo za to všechno může? Řecko mělo problém vůbec do evropského společenství vstoupit.

Řecké referendum je spíš podfuk než demokracie, neboť přichází příliš pozdě a občané budou odpovídat na nesprávnou otázku|foto: ČTK/AP, Thanassis Stavrakis,ČTK

Jeho mizerná ekonomická kondice protáhla přístupová jednání na celých šest let a situace se opakovala, když o dvacet let později směřovalo do eurozóny.

Maastrichtská kritéria splnila země na poslední chvíli, ale už tehdy ekonomové upozorňovali na to, že kritéria jsou splněná jen na papíře, že řecká ekonomická realita je podstatně horší a země na euro prostě nemá.

Politici byli k tomuto volání hluší a dali přednost větší eurozóně za každou cenu. Tato cena začala nabývat konkrétních obrysů od roku 2009, kdy se Řecko dostalo do vážných finančních problémů, které vyvrcholily hrozbou státního bankrotu.

V květnu 2010 poskytla Řecku Evropská unie a Mezinárodní měnový fond úvěr ve výši 110 miliard eur. Řekové se zavázali, že přijmou řadu reforem, které mají vrátit ekonomiku do normálu.

Čtěte také

Ekonomové opět upozorňovali na to, že splácení dluhu není pro Řecko reálné, že peníze vložené do Řecka budou nejspíš vyhozené oknem, a že vyhlášení bankrotu by bylo nejefektivnějším řešením zapeklité situace. Politici opět neslyšeli.

Teď tedy sklízíme trpké plody dlouhodobého ignorování celkem jasných ekonomických dat politickými elitami v Řecku, v Evropě a prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu i ve světě.

Státní dluh Řecka dosahuje asi 320 miliard eur a ve vztahu k HDP je druhý největší na světě za Japonskem. Jakékoliv výčitky kohokoliv jsou však liché – jedou v tom všichni bez rozdílu.

Řecko v úterý nesplatilo MMF dlužnou částku 1,6 miliardy eur, záchranný finanční program tak pro něj prozatím skončil a de facto už zbankrotovalo|foto: ČTK/AP, Petros Giannakouris,ČTK

Problém je v tom, že vzniklá situace nemá dobré řešení. Eurozóna je silná přesně tak, jako její nejslabší článek. Necháme Řecko definitivně zbankrotovat a padnout až na dno?

V tu chvíli otevřeme dveře do Evropy nekontrolovatelnému přílivu migrantů. Postavíme slavobránu pro dvojici Tsipras – Putin. Nakopneme euro přímo do slabin. A především: ukážeme, že dosud jednostranný směr rozšiřování eurozóny a možná i Evropské unie není vyloučené otočit i směrem opačným.

Chápu, že se nikomu nechce do řecké černé díry lít další peníze. Ale realitou je, že program úsporných opatření a současného oživení ekonomiky pro Řecko selhal, věřitelé si jej nedokázali vynutit, a přesto půjčovali Řecku další a další peníze. Teď se dost naivně diví, že o ně přijdou.

Dnes ale není doba zralá na absolutní černo-bílá řešení. Povinností politiků na všech stranách je situaci, kterou sami způsobili, aktivně řešit za pokud možno co nejmenších ztrát. Něco nás to ještě stát bude, o tom nepochybuji.

Ale východisko je jen v upřímné snaze řešit problém společnými silami a ne vzájemným přetlačováním, jak jsme toho zatím svědky. Jestli to politici nepochopí, cena, kterou zaplatí celá Evropa, bude ještě dramaticky vyšší.

Přemysl Čech vám přeje vlídný den!