Premiér pro reformu penzí i proti ní

19. červenec 2005

Premiér opět dostál své pověsti člověka, který dobře mířenými výroky vyvolá diskusi, přičemž vždy má zadní vrátka k ústupu, aniž se nakonec cokoli stane. Co si totiž myslet o jeho výroku, kterým zlehčil nutnost penzijní reformy, zatímco na druhé straně po schůzkách politiků na totéž téma v zásadě její nutnost uznává? Ani dnes nebylo zveřejněno nic jiného. Premiér zcela nezpochybnil, že reforma penzí je nutná. Pouze dal najevo, že s ní není třeba spěchat.

Ač se k tomu ostatní politikové vyjadřují velmi razantně, premiér Paroubek v zásadě nic svým výrokem neriskoval. Téma penzijní reformy je opravdu velmi dlouhodobé a když někdo řekne, že není nutné spěchat, má v zásadě pravdu. Ono se totiž stejně nakonec spěchat nebude, jako se nespěchá už celých patnáct let. A i kdyby se na reformě začala intenzivně pracovat, či spíše na jejím politickém krytí, stejně by se nic nestihlo dříve než po volbách. Ale stále se v zásadě nic neděje.

Ani za dvacet let zřejmě ještě penzijní systém nebude v úplném kolapsu, i když se k němu už zřejmě nezadržitelně začne blížit, pokud reformy nebudou.

Dokonce je možné, že ta cesta ke kolapsu může trvat dalších dvacet let. Politik, který uvažuje v perspektivě svého volebního období, se tím rozhodně zatěžovat nemusí. A premiér Paroubek, který stříhá metr ani ne už ročního působení do voleb už vůbec ne. A pokud by v nich chtěl obstát a uhájit třeba i svou současnou pozici, nic jiného se od něj ani čekat nedá. Voliči spíše ocení slibovaný odklad reforem než řeči o nich. A po volbách se ostatně zase uvidí.

Ještě nad jedním aspektem premiérova výroku je ale možné se pozastavit. Premiér Paroubek, kterému se už nějaký čas říká politický parní válec, s jakou vervou se pouští do všech problémů, opět řekl něco, co od celé vlády nikdy slyšet nebylo. Naopak, koaliční i širší schůzky dávaly už nějaký čas najevo, že penzijní reforma bude alespoň v hrubých rysech připravena, když už nebude nastartována, jak o tom hovořila bývalá vláda Stanislava Grosse. Najednou přichází sólový střelec s názorem poněkud jiným, aniž to s někým konzultoval. Stejně tak tomu bylo s jeho výrokem na adresu některých sudetských Němců a vstřícného gesta vůči nim. Pokud je tedy možné sledovat způsob politické práce premiéra, pak právě na těchto případech.

Proti premiérovi se koneckonců už ozval koaliční partner, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek řekl, že odklad penzijní reformy považuje za nezodpovědný. Také místopředseda vlády Martin Jahn soudí, že reforma je nutná, i když není třeba strašit lidi, že systém je na pokraji kolapsu. Čím dříve se reforma provede, tím menší bude mít podle místopředsedy vlády dopad na občany.

V tom mají jistě všichni pravdu, kdo to tvrdí. Ale pravdu má svým zvláštním způsobem i premiér Paroubek. Reforma ještě není ani ve stadiu zrodu a do voleb se stejně nic nestihne. Tak to stejně ještě bude nějaký čas trvat. Proč tedy neužít zlehčujícího výroku. Nic to nestojí a popularita i pověst politického buldozeru není k zahození.

Paroubek je tedy určitě schopný politik. Když něco stejně nejde, naznačí, že to vlastně zatím ani nechce. Ničemu to neuškodí, ani nepomůže. Samozřejmě, jak už řečeno, kromě osobní image řečníka.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu