Premiér jako rizikový faktor

Jako na procházku růžovým sadem se zřejmě bude vzpomínat na právě uplynulé řecké předsednictví Evropské unii. Předsednictví nástupnické země, kterou je od 1. července další zástupce středomořské oblasti Itálie, bude bezpochyby mnohem dramatičtější. Kvůli náročným prioritám, které si Řím na příštích šest měsíců vytyčil a také kvůli kontroverzím, jejichž zdrojem je premiér Silvio Berlusconi. Není divu, že tento potenciálně výbušný koktejl vzbuzuje nemalé obavy ve většině evropských metropolí, stejně jako uvnitř institucí Evropské unie v Bruselu či ve Štrasburku.

O soudních potížích italského premiéra Silvia Berlusconiho z poslední doby jsme obsáhle informovali v několika nedávných relacích. Připomeňme jen, že premiér je podezřelý z uplácení soudců ve 20 let starém případu sporné privatizace. Italský parlament sice doslova za pět minut dvanáct schválil zákon o imunitě pětice nejvyšších představitelů státu, takže Berlusconimu nehrozí, že by v dohledné době mohl být odsouzen. Vážnými podezřeními otřesené renomé premiéra ale žádný zákon vylepšit nemůže.

Berlusconi navíc nevyřešil zjevný střet zájmů mezi svými podnikatelskými aktivitami - zejména v mediální oblasti - a politickým působením. Tyto cituji "anomálie", jak trefně poznamenal francouzský list Le Monde, 1. červencem přestávají být anomáliemi pouze - či lépe řečeno - převážně italskými a dostávají úplně jiný rozměr. Limitují totiž důvěryhodnost předsednické země Evropské unie v jednom z nejcitlivějších údobí evropské integrace. Právě pod italskou taktovkou by měla být připravena k podpisu definitivní verze návrhu Ústavy Evropské unie.

Roli prostředníka, kterou by Itálie ve složitých jednáních o nesmírně důležitých detailech už existujícího návrhu ústavy měla přirozeně hrát, může kdykoli umenšit poukaz na kontroverze provázející italského premiéra. Tentýž efekt může mít dobře známá a v poslední době ještě vystupňovaná rivalita mezi Berlusconim a předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Jak s trochou nadsázky poznamenává agentura Reuters, oba politici - kteří by z titulu svých funkcí měli příštích šest měsíců úzce spolupracovat - spojuje snad jen to, že oba mluví italsky.

To jsou jen některé z nejmarkantnějších překážek, na které by mohl odvážnými prioritami naplněný plán italského předsednictví tvrdě narazit. Cíle, které si Itálie na příštího půl roku stanovila, tvoří obrazně řečeno trojúhelník. Kromě už zmíněné fínalizace Ústavy Evropské unie jsou další dva vrcholy tohoto trojúhelníku tvořeny prioritami zahraničně-politickými a ekonomickými. Je pravda, že bližší pohled na zbývající dvě prioritní oblasti může poodhalit několik potenciálně slabých míst. Jako celek jsou však záměry italské vlády hodnoceny spíše kladně.

O přednostech a nedostatcích plánu na masivní investice do dopravní a komunikační infrastruktury v rámci Evropské unie jsme podrobně informovali v jedné z našich nedávných relací. Soud odborníků v této věci zůstává otevřený, neboť detaily italského plánu budou teprve předmětem jednání. Pozitivně je hodnocen záměr italské vlády otevřít vážnou celoevropskou diskusi o budoucnosti penzijního systému. Připomeňme, že důchodová reforma byla a stále je horkým poltickým tématem posledních měsíců zejména ve Francii, Rakousku a také v Itálii.

Teoreticky největší šance na úspěch má Itálie na poli zahraniční politiky. Pochopení, které italská vláda vyjadřovala postojům Spojených států v průběhu irácké krize, by mohlo být pro Řím výhodou. Ovšem pouze za předpokladu, že Itálie získá důvěru ostatních členských zemí Unie a bude moci i s jejich mandátem aktivně prosazovat zlepšení euro-atlantických vztahů. Za zmínku stojí také odhodlání Říma co nejaktivněji reprezenovat Evropskou unii v rámci takzvaného blízkovýchodního kvartetu, který usiluje o trvalé mírové soužití mezi Izraelem a Palestinci.

To vše jsou pozoruhodné cíle, jejichž splnění by bylo velkým úspěchem pro Evropskou unii, Itálii a samozřejmě také pro italského premiéra osobně. Berlusconiho kritici nicméně už nyní tvrdí, že velkolepé plány jsou jen zástěrkou, kterou chce premiér překrýt špatný dojem plynoucí z jeho dlouholetých a konec neberoucích soudních potíží. Nově nabitá imunita by Berlusconimu ostatně nemusela dlouho vydržet. Milánští soudci totiž v pondělí u Nejvyššího soudu formálně napadli příslušný zákon pro jeho údajně protiústavní charakter.