Preference dávají šanci ČSSD

8. červen 2005

Řídit svou politiku v průběhu volebního období podle volebních preferencí je velmi ošidné, i když jistou vypovídací hodnotu jistě průzkumy mají. Když je ještě daleko do voleb, je to dokonce kontraproduktivní, vláda, která se například vrhne do reforem, které nejsou populární, protože nepřinesou okamžitý užitek, se na aktuální průzkumy vůbec nemůže ohlížet, pokud jsou reformy úspěšné, ovoce přinesou právě až před volbami. Platí to pro současnou vládu?

Asi těžko. Do voleb zbývá necelý rok a na nepopulární reformy, které přinesou dlouhodobý užitek, už není čas. Současná vládní koalice, už se třetím premiérem, se o ně v omezené míře pokusila na začátku své vlády, ale neuměla je politicky ustát. Právě pokles volebních preferencí a neúspěch vládní strany v evropských volbách, které ovšem neměly být o domácí politice, musel odstoupit předseda ČSSD Vladimír Špidla, se kterým v čele ČSSD vyhrála volby. Od té doby to s touto stranou jde více či méně z kopce a premiéra už měnila znovu.

Přesto se zdá, že pokles se přece jen podařilo zastavit, byť ČSSD stále ve volebních prognózách soupeří s KSČM o druhé místo za nejsilnější ODS. ČSSD by nyní volilo podle posledního průzkumu CVVM 16 procent voličů. Je to výrazný pokles oproti posledním volbám, ale mírný nárůst proti jiným průzkumům. Výraznějším atributem jistého omezeného návratu voličů k ČSSD by mohl být výrazný postup nového premiéra na žebříčku popularity jednotlivých politiků, minulý měsíc se ocitl na pátém místě a zavdalo to příčinu k diskusi o možném jiném lídrovi ČSSD do voleb než je její předseda, který se naopak v žebříčku propadl.

To je zajisté trochu paradoxní situace, kdy předseda strany je v podstatě nejen odstaven z exekutivních funkcích, ale propadá se i v žebříčcích popularity, a popravdě řečeno, veřejnost na něj začíná zvolna zapomínat.

Vypovídá ovšem poslední žebříček o nějakých obecnějších trendech? Především je možné opravdu věřit tomu, že ČSSD se začíná odrážet ode dna, byť velmi pozvolna. Nové koště vždy dobře mete a nový premiér v čele vlády i v podstatě díky větší viditelnosti i v čele strany zatím sbírá body. Je politikem bezesporu schopným, velmi obratným a nanejvýš pragmatickým, který dokáže bruslit mezi různými zájmy. Ve straně mu to poněkud usnadňují ti, kteří jsou nazývání rebely a kteří chtějí více do stranické politiky mluvit z levicových pozic jako levá frakce. Zatím o nich není příliš slyšet. Jejich do sjezdu nejviditelnější představitel a neúspěšný kandidát na předsedu Škromach se politicky stáhl a mluvčí levé frakce Kavan svou funkci příliš neplní, protože spíše mlčí.

Voliči ČSSD ale od své strany žádná reformy nevyžadují a neočekávají, takže pokud její vedení nyní neudělá nějakou větší chybu a nerozhádá se opět, může čekat spíše stabilizaci svých preferencí a pokojnou cestu k volbám. Ovšem nejspíš k volbám prohraným, i když možná ne tak, jak by si přáli jejich oponenti.

Druhou věcí ovšem je, co po volbách. Už jsme tady několikrát říkali, že s těmito preferencemi, i kdyby je nový premiér přece jen ještě zvedl, není možné, aby ČSSD opět uchopila vládní kormidlo. U poslední průzkum totiž potvrdil, že do Poslanecké sněmovny se nejspíš nechystá žádný jiný politický subjekt, ani zprava, ani zleva, naopak s největší pravděpodobností z klasické poslanecké pětky z ní jeden vypadne, totiž Unie svobody, která se dlouhodobě pohybuje pod hranicí volitelnosti a zřejmě už ani nemá sílu proti tomu něco dělat.

V Poslanecké sněmovně tak zůstanou čtyři subjekty, ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Podle odhadu, vycházejícího z průzkumů a programů, bude možné vytvořit zhruba tři koalice. Nejpravděpodobnější a dlouhodobě uznávaná je koalice ODS a KDU-ČSL, která zřejmě bude disponovat většinou, možná ale dost křehkou. Druhou možností je spojení ČSSD a KSČM, kterou opatrně nevylučují politikové obou stran, která je ovšem stále velmi problematická. Navíc je možné, že ani nezíská nutnou většinu.

A pak je tady možná velká koalice ODS a ČSSD, která podle posledního průzkumu by dokonce mohla disponovat ústavní většinou. Jak vidno, tato poslední koalice je v zásadě jediná, kterou by se ČSSD udržela ve vládních křeslech. A pragmatický Paroubek to jistě bude chtít učinit stůj co stůj.

Jaký tedy bude další vývoj? Na to volební preference ani rok před volbami neumí odpovědět. Jen je možné opatrně konstatovat, že velká revoluce se za ten rok asi udát už nestačí. Takže předchozí dilemata budou zřejmě strany brzy řešit.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.