Předvolební průzkumy a jejich vliv na voliče

U každé z těchto stran se najde potenciální skupina voličů, která s podporou dotyčné strany váhá, protože má strach, aby její hlas nepropadl. Čím více se tyto strany v předvolebních průzkumech blíží pětiprocentní hranici, tím jasnější je to signál pro voliče, že hlas, který straně dá, nepřijde nazmar.

Proto se nelze divit, že už nyní si strany jako Věci veřejné udělaly z předvolebních průzkumů součást své kampaně. Věci veřejné to předvedly ukázkově, když prosincový průzkum CVVM, ve kterém podobně jako Strana zelených dostaly 4,5 %, využily v předvolební inzerci. Věci veřejné ví, že se jim investice do takové inzerce vyplatí, proto ji také uveřejnily hned v několika denících. To, že Věci veřejné v jiných průzkumech dostávají o něco nižší procenta, už v inzerci nestálo. Nešlo o nic jiného než přesvědčit potencionální voliče této strany, že Věci veřejné mají šanci se do poslanecké sněmovny dostat, a jsou tím pádem volitelné. Nadějně se rovněž jevil výsledek 3,3 %, který pro změnu lednový průzkumu agentury SANEP přisoudil Zemanově straně. Dříve než ho tato strana patřičně zužitkovala, přišly pro tento subjekt méně příznivé zprávy. Jednak agentura SANEP původní výsledek opravila a tvrdí, že Strana práv občanů se opírá o přízeň necelého procenta. Rovněž výsledky společnosti STEM přisuzují Zemanovi podporu kolem jednoho procenta.

Předvolební průzkumy se tedy bezesporu stávají důležitou součástí předvolebních kampaní, i když jejich vypovídací hodnota, pokud jde o šance menších stran dostat se do poslanecké sněmovny, je spíše sporná. Agentury udávají, že odchylka v průzkumech může být u menších stran podle STEMu 1, 5 % či dokonce 2 % podle agentury MEDIAN. Výsledek 4 % nebo 2 % už ale na voliče působí dost odlišně. Leckdo si řekne, že volit stranu, která má pouhé 2 % se prostě nevyplatí. Tato odchylka přitom není nic hypotetického, což se ukáže, když srovnáme výsledky strany Věci veřejné v prosincových průzkumech jednotlivých agentur. Průzkum CVVM, jak už bylo řečeno, dal Věcem veřejným 4, 5 % hlasů, MEDIAN této straně naměřil 2, 3 % a STEM 2, 9 %. Takže dvouprocentní odchylku lze vysledovat. Zároveň je nutné dodat, že průzkumy neuvádějí skutečný výsledek voleb. Agentury CVVM a MEDIAN do svých průzkumů nezapočítávají voliče, kteří se sice chystají jít k volbám, ale zároveň ještě neví, koho budou volit. I tito voliči by však výsledek voleb ovlivnili. Naopak STEM takové voliče do průzkumu započítává, což výsledky ale také zkresluje. STEM sám sice zdůrazňuje, že procenta v jeho průzkumu neuvádějí skutečný výsledek voleb, přesto lze čekat, že většina lidí v médiích nezachytí nic jiného než právě ta procenta.

V každém případě se zdá, že by předvolební průzkumy neměly být přeceňovány. Jejich smyslem není, aby se někdo na jejich základě rozhodoval koho volit. Předvolební průzkumy mají sloužit především jako určité zrcadlo, díky kterému se politické strany dozví, jaký je jejich obraz u veřejnosti. Pro politické strany je to jedna z mála cest, kterými mohou zjistit, jak občané hodnotí jejich počínání. Volič, který na základě předvolebních průzkumů kalkuluje, kterou stranu volit, se také snadno může stát objetí manipulace. Může podlehnout výsledkům průzkumů s velkými odchylkami od skutečnosti či stranické kampani, která stále dokola omílá to nejlepší číslo, které straně v předvolebních průzkumech vyšlo.

Přitom je zvláštní už jen to, že se někdo rozhoduje koho volit podle toho, jestli se najde dost lidí, kteří se chystají volit stejnou stranu. Buď někoho volit chci nebo nechci. Proč by moje rozhodování mělo záviset na tom, jak bude volit někdo další? Proč bych si měl zužovat svoji volbu tím, že se budu bát hlasovat pro strany, které nemají svých 5 % hlasů jistých? A věřme, že takových stran, které budou na této hranici balancovat, se letos najde opravdu hodně. Zbyla by nám nakonec ještě vůbec jiná volba než jedna z velkých stran či komunisté? Vždyť i TOP 09 může ještě do voleb klesnout na práh volitelnosti. Zkrátka tím, že se člověk nechá předvolebními průzkumy ovlivnit, se mu dost podstatně snižuje jeho svoboda volby. A přitom právě ta by měla být tou nejdůležitější charakteristikou našich voleb.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .