Předvídání budoucnosti

S čím počítat nemáme, je Evropa coby supervelmoc. V krátkodobém výhledu jí k tomu chybí dostatek politické vůle, ochota nést náklady a nelpění na národní suverenitě. Patnáct let nám to ovšem může díky absenci globálního konfliktu být jedno, a co bude poté, se uvidí. Jiným příkladem předvídání budoucnosti je náš přechod na euro. Dojde prý k němu za pět let. Zde je ovšem třeba říct, že o výhodách tohoto kroku slyšíme hovořit politiky, kteří nemají jistotu, že v roce 2010 budou mít konečné slovo, a že euro má u nás i vlivné odpůrce. Prezidenta kupříkladu. Tvrzení, že u nás euro bude zavedeno metodou "velkého třesku", je použitím vesmírné paralely trefné, neboť budoucnost eura v Česku je tak trochu ve hvězdách.

A do třetice ještě pár slov o předvídání budoucnosti, od které nás dělí pouze hodiny. Jde o prognózu trenéra norské fotbalové reprezentace. Ten už ví, že jeho tým postoupí z baráže. Opírá se o nezpochybnitelnou statistiku, podle které Norové vyhrávají na hřištích soupeře. Z této logiky plyne, že dnes naši fotbalisté nastoupí proti příštím mistrům světa, neboť v Norsku se mistrovství hrát určitě nebude. U předvídání budoucnosti se zkrátka občas dělají účty bez hostinského a přání bývá otcem myšlenky.