Předkové člověka byli špatní lezci

14. duben 2009

Anatomické srovnání raných hominidů a dnešních šimpanzů ukazuje, že naši předkové ve šplhání na stromy zrovna nevynikali.

Podle paleontologických nálezů se zdá, že chůze po dvou končetinách se objevila asi před 6 miliony let. Hominidi jako byl Ardipithecus, Orrorin nebo Sahelanthropus se zjevně pohybovali po dvou končetinách, ale není jasné, jestli dokázali lézt po stromech. Někteří odborníci se domnívají, že způsob pohybu těchto časných hominidů připomínal dnešní šimpanze, kteří mohou chodit po dvou končetinách a zároveň jsou výbornými lezci. První, kdo tuto teorii ověřil anatomickým srovnáváním, je Jeremy DeSilva z Michiganské univerzity.

V národním parku Kibale v západní Ugandě natočil na video šplhající divoké šimpanze. Soustředil se především na ohyb nohy v hlezenním kloubu, který tvoří hlavice kosti lýtkové, holenní a hlezenní. Zjistil, že šimpanzi při šplhání po svislém kmeni stromu ohýbají nohu v kotníku až do úhlu 45 stupňů. Takový stupeň ohybu by člověku, který má rozsah vertikálního pohybu v hlezenním kloubu maximálně 20 stupňů, pravděpodobně zpřetrhal vazy. Šimpanzům jej umožňuje adaptace kostí, které tvoří hlezenní kloub. Jeremy DeSilva prozkoumal fosilní pozůstatky 12 různých hominidů, kteří žili před 1,5 až 4 miliony let, ale podobnou adaptaci u žádného z nich nenašel. Domnívá se proto, že pokud naši předkové vůbec lezli po stromech, určitě nedokázali šplhat tak dobře jako šimpanzi.

Výsledky DeSilvovy studie přináší článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio