Předkambrická Země byla zelená

Nejstarší stopy dokládající osídlení souše rostlinami pocházely z doby před 475 miliony roků. Genetické analýzy naznačovaly, že se suchozemské mechy a játrovky vyvinuly už před 700 miliony roků, ale hmatatelný důkaz pro tak časnou suchozemskou vegetaci chyběl. Ten nyní představili na stránkách vědeckého týdeníku Nature Paul Knaut z Arizona State University a Martin Kennedy z University of California.

Knaut a Kennedy analyzovali vápence staré 500 milionů až jednu miliardu let. Poměr izotopů uhlíku C12 a kyslíku O18 napovídají, že vápence vznikaly v mělkých vodách, které byly zásobovány splachem z pevniny pokryté hojnou vegetací. Rostliny upřednostňují při příjmu oxidu uhličitého izotop uhlíku C12 před izotopem C13. Zvýšený obsah uhlíku C12 ve vápenci proto vypovídá o "rostlinném původu" horniny. O tom, že tyto rostliny nerostly v moři ale na souši, svědčí zvýšený obsah izotopu kyslíku O18, který je typický pro vodu pocházející z dešťových srážek. Organická hmota odumřelých rostliny vytvářela na souši první půdu. Deště ji splachovaly do moře a její částice se tam zabudovávaly do vznikajících vápenců. Rostliny odnímaly ze zemské atmosféry oxid uhličitý a obohacovaly ji o kyslík. Tím otevíraly cestu z vody na souš i živočichům. Zřejmě ne náhodou prodělala v následujícím kambrickém období pozemská fauna jednu z největších evolučních explozí.

Knaut plánuje expedici do oblasti australské Kimberley, kde se nacházejí suchozemské sedimenty potřebného stáří. Doufá, že najde fosílie prvních suchozemských rostlin, kterými dále podpoří dávnou existenci suchozemské flóry.