Pražská kanalizace. Chránila před cholerou a budila protesty

24. září 2017

Výstavba funkční kanalizace znamenala pro Prahu přelom. Pevný odpad i dešťová voda už nezůstávaly v ulicích, ale odcházely stokami do staré čistírny v Bubenči.

I přes nezpochybnitelné klady, které síť podzemních stok přinášela, se ale veřejnost stavěla proti ní. Vznikaly urbánní mýty, pořádala se protestní zasedání, na různé městské části docházely stížnosti a udání.

První podzemní stoka vznikla v Praze v polovině 12. století. Tehdy odvodňovala premonstrátský klášter na Strahově. Až do 30. let 19. století byla ale většina města zbavována odpadu z domácností pomocí výlevek, vyprazdňovaných městskou službou.

První kanalizační síť byla velmi nedokonalá a na důmyslnější systém i s čistírnou odpadních vod si Praha musela počkat až do roku 1906, kdy byl slavnostně zahájen zkušební provoz kanalizační čistírny. V průběhu následujících desetiletí protkalo pražské podzemní pět hlavních stok. Díky naddimenzovaným plánům systém zvládl příliv obyvatel a růst města. Za první světové války dokonce zabránil epidemii cholery.

Kanalizace byla postavená podle návrhu inženýra Williema Heerleina Lindleyho

Město pod městem

Kanalizace, postavená podle návrhu inženýra Williema Heerleina Lindleyho, je svým způsobem unikátní. Je postavená s ohledem na pražský terén a zohledňuje prudké deště i velkou vodu. Postavena byla z velmi odolných dvakrát pálených cihel zvonivek, navíc byla silně naddimenzovaná.

Síť chodeb odváděla po dokončení odpad z oblasti 172 kilometrů čtverečních a slouží dodnes. Nejslabším článek byla samotná čistírna, která ač byla ve 20. letech rozšířena, přestala stačit na množství příchozí odpadní vody. V roce 1957 proto byla zahájena stavba nové kanalizační čistírny. Uvedena do provozu byla o pět let později.

Stará čistírna

V podzemí jsou kanálníci

Zaměstnání v čistírně rozhodně nepatřilo mezi ta nejžádanější. Práce byla těžká a v nepříjemným podmínkách, charakteristických vysokou vlhkostí a špatnou kvalitou vzduchu.

Ani lapáky písku a usazovací nádrže čistírny nebyly přívětivým prostředím. Při vyklízení kalu se pracovníci museli brodit hmotou převážně organického původu a ručně shrabovat kal do kalojemů. Materiál se v podzemních nádržích usazoval v průměru až sedm dní.

Ukázka polohopisného plánu

Hygienické podmínky se zlepšily až ve 20. letech 20. století v důsledku elektrifikace a vystavění zázemí pro zaměstnance, kterých neustále přibývalo. Obsluze, přicházející každý den do kontaktu s odpady, se říkalo kanálníci a jejich společenská pestrost byla obrovská. Řady dělnictva rozšiřovali řezníci, malíři pokojů nebo i cirkusáci či propuštění vězni.

Nesnesitelný puch kolkolem

Kanalizace zohledňuje prudké deště i velkou vodu

Přestože byly usazovací nádrže umístěny v podzemí, kvůli vyvážení kalu na Císařský ostrov se čistírna stala terčem různých stížností. „Čistící stanice kanalizační v Bubenči rozlévá každodenně tekuté odpadky z kanálů ve svých rybnících na ostrově v Troje a zamořuje celé okolí otravnými a zle páchnoucími plyny a výpary z těchto rybníků vycházejícími způsobem nepřiměřeným a odpuzujícím a obtěžuje tak obyvatelstvo v celé Bubenečské čtvrti kolem Císařského mlýna v míře nesnesitelné.“


Dnešního dne stěžovali si opětně dělníci z tovární čtvrti zdejší u městského úřadu na nesnesitelný zápach, vycházející z čistící stanice, hlavně však z kalojemů, které nyní při trvajících slunečných dnech se odpařují v takové míře, jak bylo dnes také opět zjištěno, daleko do okolí rozšiřuje se z nich nesnesitelný hnilobný puch, který vzduch otravuje. Dělníci stěžují si, že nemohou ani dlíti na dvorcích nebo před domy, a že nemohou ani otevříti oken k větrání, poněvadž vzduch venkovský kolkolem je otráven nezdravými výpary z kalojemů a zápachem z čistící stanice.

Kvůli růstu města a tím pádem růstu množství odpadního kalu bylo zapotřebí vytvořit i nové kalojemy mimo město. Na to obce reagovaly různými způsoby.

Někde se svolávala protestní zasedání jako například v Roudnici nad Labem. Například obyvatelé přilehlých Kyškovic svolávaly k protestu takto: „Zřízení parfumerie! Metropole pražská připravuje nadělení metropoli Podřipska. Chce zříditi v Kyškovicích velkou přírodní parfumerii. Plynné i mazlavé delikáty zdarma. Nutné masky pro návštěvníky Zálabí za levné ceny bude obstarávati Karel Labský.“ Protesty ale byly marné, protože už následující rok kalojemy fungovaly.

Kaly jako hnojiva

Usazený kal využívali v tehdejší době zemědělci jako dusíkaté hnojivo. Podle dobových materiálů bylo obohaceno o další rostlinné živiny jako fosfor, draslík a vápno. Kal se dělil na tekutý a vyschlý.

Tekutý se dopravoval kalovými loděmi do kalojemů na březích řeky k vysychání. Vyschlý kal si pak už sami zemědělci odváželi vlastními vozy, které musely být upraveny tak, aby po cestě nezanechávaly nepořádek z propadajícího nebo prosakujícího hnojiva.

Stará čistírna

Kal vybraný zjara bylo nejlepší nechat nejdříve kompostovat. K okamžitému využití na polích se hodil kal sebraný na podzim. Kal byl vhodný pro louky, vojtěšku, jetel, brambory, řepku, ovocné stromy a zeleninu.

Problémem však byla výkupní cena kalů. Zemědělci tlačili na její snižování, až dosáhla téměř nulové hranice. Dokonce požadovali, aby jim město za odvoz platilo, protože údajně činí službu městu. To ovlivnilo i následné plány na rozšíření a modernizaci kanalizační soustavy.

V roce 1906 byl slavnostně zahájen zkušební provoz kanalizační čistírny

Nové hrozby

Podle profesora Jiřího Wannera z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické současné čistící stanice nadměrně zatěžují kuchyňské smažící oleje, které lidé vylévají do odpadu. Správným postupem je shromažďovat použitý olej z pánví a fritovacích nádob do lahví a odnášet je do speciálních popelnic a sběrných nádob.

Dalším problémem se jeví vlhčené ubrousky a různé hygienické tamponky a vatové prostředky. Ty se totiž těžko rozkládají, na rozdíl od klasického toaletního papíru, a zanášejí mechanické sběrače a síta.

Kanalizace byla postavená podle návrhu inženýra Williema Heerleina Lindleyho

Současným znečišťovatelem vody jsou i chemikálie a farmaka. Ve vodě byly v minulosti odhaleny třeba hormony, na jejichž efektním odstranění vědci pracují.

I přes problémy, protesty, nepříjemnosti a odpor, které kanalizační systém provázely od samého plánování, kanalizace sloužila a slouží dodnes. Vejčité cihelné chodby protkávají pražské podzemí a zbavují ji dešťové vody i odpadů z domácností, podniků i kancelářských budov.

Jak roste město, roste i ona. Skrytá očím více než milionu obyvatel hlavního města odvádí k očištění znečištěnou vodu, ze které se díky dnešním technologiím a čistícím procesům stává nezávadná voda, dále využitelná jako užitková.

Leták k prodeji kalů
autor: kah
Spustit audio