Právo na azyl v USA nejspíše zůstane, míní expert. Trump by musel odstoupit od Ženevské úmluvy
Jedním z hlavních politických cílů Donalda Trumpa je zásadní omezení migrace do Spojených států, včetně masivních deportací a zrušení automatického občanství pro děti narozené na americké půdě. „Je možné prodloužit zeď nebo postavit vojáky na hranice, ale charakter americké společnosti jako imigrační bude pokračovat,“ argumentuje na Českém rozhlasu Plus Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Schůzky si pomocí aplikace, jejíž fungování už ukončila administrativa Donalda Trumpa, mělo smluveno až 30 tisíc lidí. Trump ve své kampani sliboval masové deportace lidí, kteří jsou ve Spojených státech bez povolení, a chystá se vyhlásit krizový stav na jižní hranici USA. Tu by hlídali američtí vojáci. Pane Rozumku, jak může nastupující vláda realizovat ukončení práva na azyl, jak slibuje?
Právně to jde velmi těžko. Protože právo na azyl je součástí amerického práva a je i pevnou součástí práva mezinárodního. Donald Trump by musel odstoupit od Ženevské úmluvy a změnit i americkou legislativu. Myslím, že to se nakonec nestane.
Na konci mandátu Joea Bidena byly počty přistěhovalců v USA nižší než na konci první Trumpovy éry. Pokud by případně docházelo k deportacím žadatelů o azyl, jak by to mohlo ovlivnit migrační trendy z jihu?
Ta zpráva se roznese samozřejmě velmi rychle. Na druhou stranu je Amerika země imigrantů. Ročně do Spojených států přichází asi 2,7 milionu lidí legálně. A miliardáři kolem Donalda Trumpa už se vyslovili pro to, aby tento imigrační program kvalifikovaných sil pokračoval.
Čtěte také
Myslím, že je sice možné prodloužit zeď na hranici s Mexikem, je možné tam postavit vojáky. Ale charakter americké společnosti jako imigrační bude pokračovat.
Nejsem si jistý ani deportacemi. I když se jich podaří hodně. Ale ve Spojených státech není tradice lidem kontrolovat lidem doklady, navíc každý doklad vypadá jinak.
Myslím si, že to bude výrazný zásah do osobní svobody Američanů, pokud budou muset svými doklady, jako je třeba řidičský průkaz, dokazovat svůj status. Myslím si, že to vyvolá velký odpor a mnoho právních kroků.
Takže co se týká deportací, tak si je dovedu představit z americko-mexické hranice. Ale z vnitrozemí? Jen velmi těžko.
Jak významným krokem by bylo případné zrušení automatického přidělování amerického občanství lidem, kteří se už na americké půdě narodili?
To je významný zásad do amerického práva. A pravděpodobně by to vyžadovalo změnu americké ústavy. Je možné, že i tam povede cesta přes soudy. Právně je to opět velmi složité, ale možné to samozřejmě je.
My v Evropě tuto tradici vůbec nemáme. Občanství se u nás řídí občanstvím rodičů, nikoliv tím, v jaké zemi se člověk narodil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
