Pravěká zvířata nebyla vybíravá

Před zhruba 1 milionem let se klima začalo oteplovat. Ledovce se pomalu zmenšovaly a husté severoamerické lesy začaly ustupovat loukám a prériím. Pravěcí býložravci, kteří se po desetitisíce let živili listím stromů, tak začali pomalu přicházet o zdroje potravy. Museli si vybrat ze dvou možností - následovat ustupující lesy a přesunout se do severnějších oblastí, nebo začít žrát prérijní trávu. Až dosud se paleontologové přikláněli k názoru, že zvířata byla příliš vybíravá na to, aby se vzdala své oblíbené potravy a situaci tedy řešila stěhováním.

Izotopová analýza zubů pravěkých býložravců ale dokázala pravý opak. Zubní sklovina v sobě uchovává jakýsi izotopový podpis, podle kterého vědci mohou říci, čím se zvíře v průběhu života krmilo. Například vysoký obsah izotopu uhlíku C-13 vypovídá o tom, že podstatnou část jídelníčku zvířete tvořily traviny. Vědci určili izotopové složení zubní skloviny mastodontů, jelenů, lam, tapírů a prasat pekari, kteří žili na Floridě před 1,9 a 1,3 milionu let. Zjistili, že sklovina býložravců z mladšího období, ve kterém se výrazně oteplilo, obsahuje mnohem více izotopu C-13, než sklovina zvířat ze staršího a chladnějšího období. Dokazuje to, že zvířata dala přednost změně jídelníčku před stovky kilometrů dlouhou migrací.

Výsledky studie popisuje článek v PLoS ONE.