Pravěká kobylka zazpívala po 165 milionech let

Kobylka, ilustrační foto

?xml version="1.0" encoding="UTF-8"? Jurskými pralesy se neslo poněkud monotónní cvrkání primitivních kobylek. Vědcům se ho podařilo rekonstruovat díky nálezu výjimečně zachovalé fosilie.

Kobylky vyluzují cvrkavé zvuky tím, že o sebe třou zubaté konce křídel. Tvar zoubků určuje, jestli bude „píseň“ obsahovat různé frekvence, nebo se bude držet jediného tónu. Teoreticky je tak možné jen podle křídla určit, jak kobylka cvrká. U pravěkých druhů to zatím bylo nemožné, protože neexistoval žádný nález jejich hudebního ústrojí. Až dosud. V severní Číně se našel 165 milionů let starý fragment křídla kobylky Archaboilus musicus, na kterém se zachovaly okrajové zoubky.

Jejich zkoumání odhalilo, že v období jury cvrkaly kobylky hlubšími tóny než dnes. Každé zacvrkání o frekvenci 6,4 kilohertzů trvalo asi 16 milisekund. Podobným způsobem dnes cvrkají noční druhy kobylek. Vědci se proto domnívají, že druh Archaboilus musicus byl aktivní v noci. Nízkofrekvenční cvrkavé zvuky kobylkám umožnily rozeznat příslušníky svého druhu v kakofonii nočních zvuků pralesa. V něm se kromě jiných druhů hmyzu a obojživelníků ozývalo i šustění jehličnanů a listí obrovských kapradin.

Zdroj: PNAS