Pravěká kobylka zazpívala po 165 milionech let
?xml version="1.0" encoding="UTF-8"? Jurskými pralesy se neslo poněkud monotónní cvrkání primitivních kobylek. Vědcům se ho podařilo rekonstruovat díky nálezu výjimečně zachovalé fosilie.
Kobylky vyluzují cvrkavé zvuky tím, že o sebe třou zubaté konce křídel. Tvar zoubků určuje, jestli bude „píseň“ obsahovat různé frekvence, nebo se bude držet jediného tónu. Teoreticky je tak možné jen podle křídla určit, jak kobylka cvrká. U pravěkých druhů to zatím bylo nemožné, protože neexistoval žádný nález jejich hudebního ústrojí. Až dosud. V severní Číně se našel 165 milionů let starý fragment křídla kobylky Archaboilus musicus, na kterém se zachovaly okrajové zoubky.
Jejich zkoumání odhalilo, že v období jury cvrkaly kobylky hlubšími tóny než dnes. Každé zacvrkání o frekvenci 6,4 kilohertzů trvalo asi 16 milisekund. Podobným způsobem dnes cvrkají noční druhy kobylek. Vědci se proto domnívají, že druh Archaboilus musicus byl aktivní v noci. Nízkofrekvenční cvrkavé zvuky kobylkám umožnily rozeznat příslušníky svého druhu v kakofonii nočních zvuků pralesa. V něm se kromě jiných druhů hmyzu a obojživelníků ozývalo i šustění jehličnanů a listí obrovských kapradin.
Zdroj: PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
