Praponorky
Dnešní ponorky vydrží pod hladinou celé měsíce a jejich poloha se mnohdy nedá zjistit. Představují jeden z vrcholů současné technologie. Jak ale vypadaly jejich předchůdkyně, dřevní (a dřevěné) ponorné čluny?
Vynálezu skutečné ponorky předcházely neúspěšné pokusné konstrukce, o kterých se zachovaly fantastické pověsti. V roce 1620 byl anglický královský dvůr Jakuba I. vzrušen zprávou, podle níž na řece Temži zkoušel holadský lékař van Drebel plavidlo schopné plout pod vodou. Primitivní ponorka byla zhotovena ze dřeva potaženého tukem napuštěnou kůží. Kronikář Robert Boyle o celé události napsal:
"...kromě cestujících se v této podmořské lodi umístí dvanáct veslařů a tři důstojníci. Loď plula několik hodin pod vodou v hloubce 12 - 15 stop. Otvory pro vesla byly opatřeny ucpávkami, aby nepropouštěly vodu."
Vynálezce van Drebel tvrdil, že prý odkryl tajemství esence vzduchu, protože se mu podařilo vyrobit zvláštní kapalinu, jež "zkažený a vydýchaný vzduch očistila a učinila vhodným pro dýchání". Jeho tvrzení však vyvolává značné pochybnosti, protože chemie v 17. století nebyla na zvlášť vysoké úrovni a sám van Drebel zemřel dřív, než mohl někomu své tajemství svěřit. Rovněž se nezachoval ani plánek domnělé ponorky.
Uplynulo sto let a ke dvoru ruského cara Petra I. Velikého se dostavil Ivan Nikonov, jenž dosáhl hodnosti mistra tesaře pro stavbu lodí. Oznámil carovi, že dokáže postavit "potopnou loď", která bude plout pod vodou. Car mu udělil povolení a Nikonov v malém dřevěném modelu se za přítomnosti cara ponořil pod vodu a jeho pokus byl prý úspěšný.
Tesařova snaha postavit velkou "potopnou" loď pro válečné potřeby se však nerealizovala, protože car krátce na to zemřel a pracovníci admirality Nikonova nařkli z podvodu. Poslali ho do vyhnanství v Archangelsku, kde také Nikonov zemřel.
Vědci se těmito dvěma starými projekty zabývali a pokoušeli se zjistit, jak asi první ponorky vypadaly. Podle nich prý měly sudový tvar a poháněla je vesla. Vzduch byl patrně přiváděn troubou trčící z vody. Modely mohly být provozuschopné. Pochybnosti panují pouze o chemickém vynálezu na čištění vzduchu, jak se o něm zmiňoval van Drebel. Avšak nikdo ze současných konstruktérů podle starých záznamů takový model nepostavil a prakticky nevyzkoušel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka