Praha v Plzni

Krade se pro peníze, havaruje z nepozornosti, k násilí vede duševní porucha, zlost či zoufalství. Motiv přestříkání značek označujících začátek a konec obce ale zrovna zřetelný není. Chtěli sprejeři naznačit, že si Plzeň zaslouží být metropolí? Anebo se jednalo o Pražáky, kteří si v Plzni chtěli připadat jako doma? Také se mohlo jednat o experiment: Za jak dlouho lidé zaregistrují zjevný nesmysl? Za takovým testem pak může stát přesvědčení, že si lidé nechají namluvit kdejakou hloupost, aniž se obtěžují porovnat autoritativně vyslovené tvrzení se svou zkušeností. Pak by bylo možné vnímat přejmenování Plzně na Prahu jako svérázný protest. Anebo máme co do činění s avantgardními umělci, kteří se pokusili o dosud nevyzkoušenou výtvarnou kreaci?

V každém případě se třem výtečníkům v Plzni nepodařilo zůstat v anonymitě. Kolem půl třetí ráno byli přímo u jedné z tabulí zatčeni. Rébus, který připravovali pro veřejnost, budou nyní nuceni trapně vysvětlovat, přičemž jim hrozí pokuta a možná i vězení. Nedocenili zřejmě skutečnost, že tabule stojí kolem třiceti tisíc a škoda, kterou způsobili, překročila půl miliónu. Nemluvě o tom, že řidič, který není místní, by v Plzni u tabule Praha mohl zkolabovat. Některé vtipy jsou příliš nebezpečné, aby mohly být vtipné. A je otázka, jaký má smysl vymýšlet nesmysly, když těch, kterými je nám dáno trpět, je beztak příliš.