Pozor, chystá se antidiskriminační zákon!

Poslyšme nejprve, jak definuje diskriminací vládní návrh: je to "takové jednání (včetně opomenutí), kdy se s jednou osobnou zachází méně příznivě, než se zachází, zacházelo, nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci." - Na poslech to zní dobře, jenže: kdo a podle čeho rozhodne, zda jde o situaci srovnatelnou nebo naopak nesrovnatelnou?

Chystá-li se školní třída na hory, je dítě, které přišlo do styku s určitou infekcí, vyloučeno. Zachází se s ním méně příznivě. I když mu to nevysvětlíme, je odlišnost jeho situace jasná a jeho vyloučení důvodné. Tak snadné to ale vždycky není.

Zákon chce zamezit především diskriminaci na základě etnického původu, sexuální orientace či věku. Tak třeba etnický původ. Před časem britští imigrační úředníci na ruzyňském letišti udělovali, resp. neudělovali vstupní víza podle finanční vybavenosti uchazeče o pobyt ve Velké Británii. Měli po to rozumné důvody. Odmítnuti byli naši Romové. Média Brity promptně obvinila z rasismu, třebaže někteří z nich byli tmavé pleti. - Nebo: migranti z islámských zemí, kteří se chtějí usadit v Evropě. Někteří, možná mnozí, s vědomím, že nebudou respektovat zvyklosti a zákony hostitelské země. Nepozná se to předem, ale až dodatečně. Důsledky jsou závažné. Obava z nich je reálná, ale zprvu má pouze pravděpodobnostní ráz. Vzít ji předem v úvahu, anebo bude označena za diskriminaci dle etnického původu?

Nebo sexuální orientace. Nevím, bude-li zákon pamatovat na to, že není radno pověřovat lidi s pedofilními sklony prací s dětmi. Snad ano. Ale co homosexualita ve vztahu k adopci dítěte? Je situace dítěte, které vyrůstá v lesbickém páru, byť harmonickém, srovnatelná se situací dítěte vyrůstajícího v harmonické rodině s otcem a matkou?

Jak vidno, uplatnění antidiskriminačního zákona se neobejde bez diskriminace neboli rozlišování, zejména mezi situací srovnatelnou a nesrovnatelnou. Zdalipak zákon tuto nezbytnou diskriminaci nějak upraví?

Bude muset redakce pravicového listu zaměstnat novináře radikálně levicově smýšlení? Nebo církevní škola učitele, který je militantním ateistou? Otázky, otázky...

Diskriminovat se dneska prostě nikomu nechce. Dokonce ani pojmové významy. Původní význam slova "diskriminace" je - "rozlišování". Diskriminujeme i odstíny barev a výšku tónů. Je důvodné rozlišovat mezi starými a mladými, muži a ženami, nemocnými a zdravými? Inu, jak kdy. Existuje diskriminace rozumná, potřebná, ale i nerozumná, dokonce zlovolná. Podle jakého kritéria diskriminovat různé diskriminace? Mám za to, že takové kritérium nelze exaktně formulovat. Můžeme si to ověřit každý na sobě: dovedeme mezi pohnutkami vlastního smýšlení a jednání pokaždé bezpečně a včas rozpoznat zlou vůli?

Kéž mi není špatně rozuměno. Existuje diskriminace, která vychází z nepoučenosti, předsudku, hlouposti i zloby. I evropská kultura, dokonce ta poosvícenská, ji pěstovala. Vůči Židům, obyvatelům kolonií a lidem jiné barvy pleti, vůči ženám, homosexuálům, atd., je toho hodně. Z této neutěšené bilance vznikl u mnohých příslušníků směrodatných elit pocit provinilosti západní civilizace. Východiskem špatného svědomí se stal imperativ nediskriminovat, nerozlišovat vůbec. Ani tam, kde je to důvodné. Ano, raději ani tam, kdoví, k čemu by to vedlo! - Tento imperativ se stává mechanickým návykem, a to i tam, kde se onen pocit špatného svědomí nevytvořil.

Zakázat diskriminaci zákonem může být v některých případech účinné. Hospodští a pořadatelé diskoték budou mít strach nevpustit dovnitř Roma, který se chová bezúhonně. Mechanické uplatňování litery zákona však může vytvářet absurdní situace, protože obdobný strach znemožní rozlišovat tam, kde je to na místě. Návrh zákona dokonce takové rozlišování penalizuje, neboť zavádí pojem diskriminace nepřímé. Tou se stane znevýhodnění osoby (cituji:) "na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe". Jak posoudit, zda jde o neutralitu zdánlivou nebo skutečnou? Zdroj infekce, s nímž přišlo do styku dítě před odjezdem na školu v přírodě, je snad neutrálním kritériem. Zůstane jím, bude-li to dítě z rodiny, která patří k menšinovému etniku?

Já vím, že návrh zákona nemůže lidem nařídit, aby byli soudní. Více soudnosti bych však očekával od jeho tvůrců. Budou ji mít poslanci, až budou návrh projednávat? Budou ji mít soudci, až budou rozhodovat, zda je situace diskriminované osoby srovnatelná či nesrovnatelná nebo zda je neutralita kritéria skutečná nebo zdánlivá?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .