Powell na Blízkém východě
Vleklý konflikt v Iráku zůstane nadále jednou z priorit americké diplomacie, oči Bílého domu se ale stále více upírají jinam: do biblické Palestiny, kde zemřel problematický vůdce Jásir Arafat a kde je na spadnutí obnovení mírového procesu. Šéf State Departmentu Colin Powell oblast osobně navštívil, i když je každému jasné, že pro následující období budou daleko důležitější postoje jeho nástupkyně Condoleezzy Riceové.
Dodejme, že Powell přijel na Blízký východ po dlouhé době - nebyl tam celého jeden a půl roku. Důvody byly různé, od zaneprázdněnosti Irákem až po nesouhlas Bílého domu s palestinskou intifádou. Několikrát se spekulovalo nad otázkou priority svaté země v Bushově politice a Palestinci si stěžovali, že je Amerika zanedbává.
Smrtí Jásira Arafata se ale leccos změnilo. Podle optimistů z tábora Izraelců i Palestinců se otevřela jedinečná příležitost obnovit mírový proces, a dokonce ho založit na lepším základě než v minulosti. Zatímco bývalý (a dnes už neúspěšný) proces z Oslo se často označoval sloganem "území za mír", nynější cestovní mapa by se dala ilustrovat spíše slovy "důvěra za důvěru".
V praktické politice to bude znamenat, že tempo mírového procesu budou daleko více určovat Palestinci, neboť jejich samospráva bude muset prokázat dvě naprosto podstatné věci: za prvé, že chce potlačit terorismus, a za druhé, že chce rázně zakročit proti korupci. Jedno i druhé se bude muset kontrolovat.
Ročně dostávají Palestinci zhruba miliardu dolarů. Velká část peněz přichází z Evropy a z arabských zemí, něco od OSN a něco přímo ze Spojených států. Ze všech stran zaznívají přitom tvrdé požadavky reforem, neboť nikdo neví, kde darované peníze vlastně končí. Existují vážná podezření, že luxusní domy členů samosprávy na západním břehu Jordánu jsou ještě tím lepším případem. V horším případě se totiž k penězům dostávají teroristé, kteří z nich financují útoky proti Izraeli.
Všeobecná podezření jenom umocňuje současné vyšetřování světové organizace, která v časech sankcí proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi řídila program "ropa za potraviny". Ukazuje se, že z uzavřených kontraktů za miliardy dolarů putovalo zřejmě až 10% na nekalé aktivity, včetně financování rodin sebevražedných teroristů, kterým posílal Irák nejprve 10 000 a posléze až 25 000 dolarů. Za smutnou se dá považovat skutečnost, že OSN s vyšetřovateli spolupracuje pouze velice neochotně.
Ve Spojených státech začala nyní probíhat vážná diskuse o tom, že finanční toky se musí kontrolovat a že Palestinská samospráva z nich musí vydávat počet. V celé záležitosti se angažuje šéf republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Tom DeLay z Texasu. Ten zmobilizoval skupiny evangelikálních křesťanů a amerických židů, jež požadují pozastavení plánu, podle kterého má vzniknout už příští rok stát Palestina.
Mise Colina Powella byla ale při nynější návštěvě poněkud zúžená. Jednal hlavně o palestinských volbách, ze kterých by měl začátkem ledna vzejít Arafatův nástupce. Washington chce udělat všechno pro to, aby proběhlo seriozní a důvěryhodné hlasování. Domnívá se, že v takovém případě bude mít volební vítěz dostatečný mandát pro budoucí jednání a těžká rozhodnutí.
Znamená to ale, že v poměrně komplikovaných podmínkách okupace bude muset Izrael zabezpečit Palestincům svobodu pohybu, což se možná pokusí využít extrémisté k útokům proti židovskému státu. Washington prosazuje navíc i to, že možnost volit by měli mít arabští obyvatelé východního Jeruzaléma, což izraelská vláda velice nerada slyší, neboť to zavání precedentem v rámci tahanic o historickou část města, kde by chtěli mít jednou Palestinci sídlo svých institucí.
Izraelské vedení tedy Powellovi slíbilo, že volby umožní, na veřejnosti ale nezaznělo ani slovo o tom, zda bude splněn požadavek samosprávy, aby se izraelské jednotky stáhly z palestinských měst. Všechno zůstalo u diplomatické fráze: "uděláme vše, co bude v našich možnostech".
Co se týče Palestinců, těm Colin Powell slíbil 20 milionů dolarů, ale pod podmínkou, že tentokrát bude jasné, kam peníze půjdou. Minulý rok dostala totiž samospráva od Bílého domu podobnou sumu, kterou se nyní jaksi nedaří vystopovat. Někteří kongresmani chtějí dokonce uvolnit novou pomoc až ve chvíli, kdy se záhadnou minulost podaří osvětlit. To by ale mohlo znamenat, že nová pomoc nikdy nebude.
Význam blízkovýchodní cesty Colina Powella je ovšem (kromě praktické stránky) především symbolický. Prezident Bush chce dát na známost, že tato oblast má v jeho druhém období mimořádnou šanci. Zda ji využije, zůstává na Palestincích a Izraeli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.