Potřebujeme zahraniční pracovníky, ti ale odejdou za lepším do Německa, varuje Špicar
Na trhu práce chybí přes 350 tisíc lidí, což podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara brání rychlejšímu obnovení ekonomiky po koronavirové krizi. A chybět zejména budou statisíce pracovníků z východní Evropy. „Nabídka volné pracovní síly neodpovídá poptávce, určité profese na trhu práce zcela chybí, třeba nástrojáři,“ upozorňuje.
Dostat ukrajinského pracovníka do České republiky prý zabere i několik měsíců, v Polsku to ale trvá jediný měsíc. U našich severních sousedů je tak v současnosti přes milion pracovníků z východu.
Čtěte také
Podle Špicara navíc hrozí, že i další lidé dají před Českem přednost Německu, které už o ně projevilo zájem a nabízí i lepší mzdové podmínky. „Německá ekonomika netrpí tím, že by to byla subdodavatelsky orientovaná ekonomika s nízkými maržemi. Je to ekonomika finálních výrobců s vysokou marží a zaměstnance tam dokáží lépe zaplatit,“ doplňuje.
Proto je třeba posílit kapacity na zastupitelských úřadech v zahraničí, kde lidé žádají o pracovní víza. A je nutné, aby spolu lépe spolupracovaly jednotlivá ministerstva, míní Špicar.
Německá ekonomika na rozdíl od české netrpí tím, že by to byla subdodavatelsky orientovaná ekonomika s nízkými maržemi.
Radek Špicar
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ovšem před příchodem zahraničních pracovníků varuje, protože by to znamenalo tlak na pokles mezd v Česku.
„Tohle je naprostý nesmysl a nechápu, proč to říká. Zákoník práce a zákon o zaměstnávání cizinců hovoří jasnou řečí: zaprvé musíte prioritně nabízet pracovní místo českému zaměstnanci a za druhé, že za stejnou práci stejnou mzdu,“ upozorňuje Špicar s tím, že za porušení hrozí vysoké pokuty.
Zvládneme to i bez vlády
Příchod zahraničních pracovníků je ale podle Špicara jen dočasné řešení. „Neměli bychom stavět naši konkurenceschopnost a prosperitu na zahraničních pracovnících, ale musíme provozy, kde lidé chybí, digitalizovat, automatizovat a robotizovat,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Díky tomu by se měla uvolnit nekvalifikovaná, špatně placená a fyzicky náročná pracovní místa, kterých je v české ekonomice stále mnoho. Zaměstnanci zároveň musejí být ochotní se rekvalifikovat na nově vytvořená pracovní místa a pomoc musí přijít i od zaměstnavatelů.
Některé evropské vlády se tomuto procesu snaží napomoci a hrají roli jakéhosi zprostředkovatele mezi sektory, ze kterých lidé odchází a do kterých musejí přijít.
„Pokud tomu česká vláda pomůže, bude to pro nás levnější a rychlejší. Zvládneme to i bez ní, ale bude to trvat déle a bude to pro nás dražší. Doufejme, že si to příští vláda vezme za své,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
V jakých oborech se po transformaci ekonomiky uplatní nekvalifikovaní pracovníci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Julie Hrstková: Růst mezd byl ojedinělý, teď se očekává návrat inflace a zpomalení ekonomiky
Druhé čtvrtletí roku 2021 zaměstnancům přineslo nejvyšší růst reálných mezd a platů v historii. Po pandemii se ale nedá mluvit o tom, že by byl pracovní trh stabilizovaný.
-
Pokud se naše ekonomika nezmění, budeme ztrácet životní úroveň, varuje ekonomka Matesová
Evropská komise podmiňuje popandemickou pomoc členským zemím tím, že se jejich ekonomiky stanou zelenější a chytřejší. Je to pro Česko šance a zvládne se jí chopit?
-
Zažíváme třetí průmyslovou revoluci. Míříme ke světu, kde zboží proudí po síti, říká Jiří Kůs
„Každý dům si bude energii vyrábět sám, budete nezávislí. Nejde jen o elektřinu, ale i nanotechnologie,“ říká předseda výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka