Potíže izraelské i palestinské vlády

Perece však čeká politický pád už koncem května, kdy se budou konat primárky Strany práce, které ho docela jistě nepotvrdí v jejím čele. Olmert se zatím v premiérském křesle udržel pouze proto, že jej z obav před předčasnými volbami podrželi členové jeho vlastní strany Kadima. Vládní koalice v pondělí přežila tři hlasování o nedůvěře v Knesetu, ale už koncem května jí hrozí, že z ní vystoupí Strana práce. V létě pak Vinogradova komise vydá závěrečnou zprávu, která má Olmerta podrobit ještě ostřejší kritice, a vedení Kadimy připouští, že udržet jej nadále ve funkci bude patrně nemožné.

Situace na izraelské scéně je tak dramatická, že byla předběžně zrušena i pravidelná schůzka Olmerta s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbássem, ale také návštěva amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho a zejména americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové, která měla do Izraele přijet 15. května po zastávkách v Saúdské Arábii, Jordánsku a Egyptě. Přesto Washington v posledních dnech Izraeli i Palestincům předložil další návrh oboustranných kroků, které by měly být jakýmsi základem obnovy mírového procesu. Od Izraele požaduje odstranění některých zátarasů na Západním břehu Jordánu, snadnější průjezdnost hraničních přechodů a dodávky zbraní a střeliva bezpečnostním složkám Mahmúda Abbáse. Palestinci by měli na oplátku zasáhnout proti teroristickým skupinám, které ostřelují Izrael raketami, a zabránit pašování zbraní z Egypta. Plán se však nikomu příliš nezamlouvá. Izrael se obává, že by zrušení zátarasů zhoršilo bezpečnostní situaci, a hnutí Hamas a další teroristické skupiny jej odmítly jako "nejapný vtip", protože prý nelze "vyhandlovat národní práva za volný pohyb lidí a zboží".

Šance na obnovu mírového procesu je v této chvíli téměř nulová, a nejen proto, že izraelská vláda má jiné starosti. Nejistota a nervozita panuje i u Palestinců - především kvůli nekončícímu mezinárodnímu bojkotu. Mahmúd Abbás se vrátil z cesty po několika evropských zemích bez příslibu zrušení izolace a s otevřeným zklamáním, jako by zapomněl, jak snadné by bylo bojkot ukončit: stačí, aby palestinská vláda uznala Izrael a uzavřené dohody s ním a zřekla se násilí. O splnění těchto podmínek ale už žádný Palestinec ani nemluví.

Hamas má pocit, že udělal zásadní ústupky, když souhlasil s vytvořením vlády národní jednoty, ale nic za to nezískal, protože bojkot trvá dál. Premiér Ismaíl Haníja nedávno nedostal vízum do Holandska a Belgie ani nedovolila ministrovi mládeže a sportu Basimu Naímovi vystoupit v Bruselu z letadla. Haníja dokonce o víkendu poprvé připustil, že vláda možná bude nucena rezignovat. Vedení Hamasu je také přesvědčeno, že Abbásovo hnutí Fatah, dnes člen koaliční vlády, nepřetržitě usiluje o jeho svržení. Ozbrojené střety mezi stoupenci obou frakcí proto neustaly a bezpečnostní situace se zejména v pásmu Gazy nezlepšila - jen za první tři měsíce roku bylo v pouličních bojích zabito na 150 lidí a přes tisíc dalších zraněno. Přibývá také násilností, kterých se dopouští fundamentalističtí salafisté - posledním incidentem byl nedělní útok na základní školu v městě Gaza, kterou spravuje Úřad OSN pro palestinské uprchlíky. Islamisté tak údajně chtěli zabránit sportovní soutěži, které se měli účastnit společně dívky i chlapci. Při atentátu byl zabit tělesný strážce jednoho politika Fatahu a zraněno 6 osob. Salafisté mají na svědomí řadu útoků na internetové kavárny, kadeřnictví či restaurace, ale i na křesťany a palestinské ženy, které podle nich svým chováním či způsobem oblékání porušují pravidla islámu. Salafisté mají blízko k Al-Kajdě, která je v pásmu Gazy rovněž na vzestupu a ze zrady islámu obviňuje dokonce i Hamas.

Rakety Kásam létají na Izrael opět častěji než v předchozích dnech a v pondělí jedna ve Sderotu dopadla do těsné blízkosti mateřské školky. Za posledních šest měsíců, kdy je v platnosti takzvané příměří, jich teroristé odpálili 220. Izraelské bezpečnostní služby také hlásí zvýšený počet pokusů o únosy izraelských vojáků a civilistů, které mají zesílit tlak na výměnu zajatého desátníka Gilada Šalita. Bezpečnostní situace je stále neudržitelnější a izraelská armáda jen čeká na souhlas vlády, aby v pásmu Gazy zahájila vojenskou operaci. Ozbrojené křídlo Hamasu, Izzadín Kásam, které je jedním z Šalitových únosců, si v pondělí vymyslelo novou hrozbu: jeho mluvčí prohlásil, že pokud Izrael do pásma Gazy vstoupí, bude Šalit zabit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .