Postoj SRN k dění kolem války v Iráku - II.

4. duben 2003

Spolkový kancléř Gerhard Schröder opouští svůj jasný kritický postoj ke Spojeným státům a k Velké Británii, které kritizoval pro válku proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna a snaží se o jemnější tóny vůči Washingtonu. To je jednoznačný názor politických pozorovatelů po Schröderově vládním prohlášení ve Spolkovém sněmu.

Tam také Schröder hovořil o válečném uspořádání Iráku a uvedl v této souvislosti čtyři body svého plánu. Územní integrita Iráku musí být zachována, obyvatelé Iráku musí svobodně rozhodnout o své politické budoucnosti, naleziště irácké ropy musí zůstat majetkem iráckého lidu a na Blízkém a Středním Východě musí být zahájen stabilizační proces, který by zajišťoval tamějším národům mír a blahobyt.

Tak jako spolkový kancléř Gerhard Schröder byla ve své odpovědi na jeho vládní prohlášení umírněnější také předsedkyně opozičních křesťanských demokratů Angela Merkelová. Ta sice nevzala zpět své obvinění rudozelené koaliční vlády, že svým odmítavým postojem proti válečným akcím spojenců v podstatě posílila neústupný postoj diktátora Saddáma Husajna a vyvolala protiamerické a protiizraelské nálady, ale na druhé straně ujistila, že CDU bude podporovat všechny rozumné návrhy o budoucí uspořádání života na Středním Východě.

Pokud jde o poválečný vývoj, tady jsou jak vládní, tak opoziční strany zajedno v tom, že bude muset být posílena úloha Organizace spojených národů, Severoatlantického společenství a Evropské unie. Zdá se, že německá opozice nemá také námitky proti budoucí silnější politické spolupráci zemí Evropské unie. S jednou podmínkou, jak řekla Angela Merkelová, že tato silnější vojenská spolupráce v Evropské unii nebude namířena proti Spojeným státům.

A bavorští křesťanští sociálové zase varují před vznikem jakéhosi evropského superstátu, kterému by dominovala Francie a Spolková republika. Konečně si ve Spolkové republice povšimli také, že ojedinělé hlasy z řad křesťanských demokratů proti postoji Angely Merkelové, která jasně podpořila všechny kroky Spojených států proti Iráku, ustaly. Vliv na to mělo zřejmě také stanovisko dlouholetého německého spolkového kancléře Helmuta Kohla.

Ten prohlásil, že plně podporuje Angelu Merkelovou, která vede CDU správným směrem. Současně také obvinil nejen spolkového kancléře Schrödera a ministra zahraničí Fischera, ale i spolkového prezidenta Johannese Raua z šíření antiamerických nálad. "Schröder je jasný Antiameričan", prohlásil Kohl.

To, že se válka v Iráku blíží podle názoru německých politiků k svému konci, dosvědčuje také diskuse, které se ve Spolkové republice rozvinuly o postoji Německa k poválečnému uspořádání na Středním Východě, především však v Iráku. To, že by vedle vlády složené ze zástupců iráckých demokratických institucí měli v Iráku dočasně rozhodovat představitelé OSN, má podporu všech německých demokratických sil.

Jejich názory se však liší v tom, že zatímco vládní koaliční strany by nejraději, aby rozhodující slovo v Bagdádu měla pouze Organizace spojených národů, domnívá se opozice, že dominující silou tam musí být alespoň dočasně Spojené státy a Velká Británie, státy, které nesly největší břemeno v boji proti Saddámu Husajnovi. Také to, že by v rámci OSN měli být vysláni do Iráku jako součást mezinárodních jednotek příslušníci spolkové armády, je přijímáno v demokratických stranách bez diskusí. Jde zatím pouze o to, kolik německých vojáků by pak mělo být v Iráku umístěno.

Rozprava ve Spolkovém sněmu o vývoji války v Iráku a o jeho poválečném uspořádání opět poněkud zastínila vývoj na vnitropolitické scéně. Především to byla zpráva Spolkového úřadu práce v Norimberku o vývoji nezaměstnanosti v březnu. Jak oznámil prezident norimberského úřadu Florian Gerster, sice ubylo v březnu asi devadesát osm tisíc nezaměstnaných, ale bez práce jsou stále čtyři milióny šest set sedm tisíc obyvatel Spolkové republiky.

Podle Gerstera je to o čtyři sta jedna padesát tisíc devět set více, než jich bylo v březnu minulého roku a nejvíce v březnu za posledních dvanáct let. Situace se podle Gerstera bude zlepšovat pouze nepatrně, ale rozhodně bude v průměru dnešního roku více nezaměstnaných, než původně předpokládala vláda.

Spolkový kancléř Schröder označil zprávu z Norimberka o vývoji nezaměstnanosti, nejvíce, přes jednadvacet procent nezaměstnaných, je stále ve východoněmecké spolkové zemi Meklenmbursko, za zneklidňující, ale vyslovil názor, že reformy, které vláda navrhuje, nakonec přece jen zaberou a nezaměstnanost se sníží. Ovšem samozřejmě pochybuje opozice. Už proto, že odbory právě vyhlásily zásadní odpor proti Schröderovým reformním návrhům.

Předseda Odborového svazu zaměstnanců v kovoprůmyslu, druhém největším ve Spolkové republice, Zwickel už oznámil, že pokud Schröder setrvá na svých návrzích, zažije rudozelená spolková vláda horký květen s mohutnými odborářskými akcemi, od stávek po demonstrace. Přes sympatie většiny Němců s postojem vlády, pokud jde o německou neúčast ve válce v Iráku, se vyslovilo v pátek zveřejněném průzkumu padesát osm procent dotázaných pro změnu vlády a pouze třicet osm procent dotázaných se domnívá, že by nynější spolková vláda mohla vyvést Německo ze současné krize.

autor: Rudolf Ströbinger
Spustit audio