Postoj SRN k dění kolem války v Iráku

Pokud jde o stanovisko vlády k válce, tak se v podstatě nic nezměnilo. Až na otázku, která začíná být palčivá i pro všechny členské státy OSN. Kdo a jak se bude podílet na znovuvýstavbě demokratického Iráku, až skončí boje a bude svržen diktátorský režim Saddáma Husajna. Tak spolková ministryně pro vývojovou pomoc Wieczerek-Zeulová, která patří k levému křídlu sociální demokracie, požadovala, aby hlavní tíhu vydání na obnovu nesly země, které se podílejí na válce v Iráku, tedy Spojené státy a Velká Británie.

K této tak ožehavé otázce se doposud nevyjádřil spolkový kancléř Gerhard Schröder, ale ozvaly se hlasy z řad německého průmyslu a bank. U nich rostou obavy, že na obnově válkou zničeného Iráku se tak budou podílet hlavně zahraniční koncerny a podniky, a nikoliv německé, kterým by tak utekly značně velké zakázky. A ve Spolkové republice se začíná také diskutovat, zda by se na případných jednotkách OSN, které by byly umístěny v Iráku po skončení války a měly zabezpečovat demokratizaci země, měla či neměla podílet také spolková armáda. I když zde ještě samozřejmě nepadlo poslední slovo, do konce války je ještě, jak se zdá, přece jen daleko, je zřejmé, že jak spolkový kancléř Schröder, tak spolkový ministr obrany Peter Struck, o německé účasti v mírových jednotkách uvažují. V Berlíně se už dokonce hovoří o třech tisících příslušnících spolkové armády.

S budoucností spolkové armády úzce souvisí samozřejmě také výše státního rozpočtu na armádu. V této otázce došlo k iritaci, když v polovině týdne spolkový kancléř Schröder prohlásil, že počítá se zvýšením výdajů na spolkovou armádu. Spolková armáda nemůže zavírat před později nutnou situací oči, prohlásil doslova Schröder, aby dodal, že nebudou-li k jejímu posílení stačit stávající prostředky, bude prostě státní rozpočet zvýšen.

O čtyřicet osm hodin později se spolkový kancléř k velkému překvapení německých médií opravil. Teprve bude-li naprosto jisté, že prostředky pro armádu nepostačí, budou výdaje na její vybavení v rozpočtu zvýšeny. Zatím prý ministr obrany Struck žádné zvýšení nepožaduje. Zdá se však, jak upozorňují komentátoři, že na změně názorů spolkového kancléře o výši prostředků na armádu mělo vliv také prohlášení řady představitelů Strany zelených, kteří jakékoliv zvýšení rozpočtu ve prospěch spolkové armády, kterou by chtěli co nejdříve proměnit v armádu vojáků z povolání, odmítají.

Zatímco ve Spolkové republice pozvolna ubývá protiválečných demonstrací, kterých se v posledních dnech účastnili především mladí, hlavně školáci a studenti, roste diskuse o postoji sdělovacích prostředků k válce v Iráku. Zajímavý je v této souvislosti průzkum, který uskutečnil výzkumný ústav EMNID z Hamburgu. Podle něho se většina dotázaných, čtyřicet šest procent, domnívá, že v televizi je válce v Iráku věnována příliš velká pozornost. Pro třiačtyřicet procent jsou informace o válce v daném rozsahu uspokojující a pět procent by chtělo ještě více zpráv z Iráku. A překvapením bylo, že zatímco přes polovina mužů, třiapadesát procent, tvrdí, že se válce věnuje přílišná pozornost, je téhož názoru pouze čtyřicet procent žen.

Zatímco v první dny válečných operací v Iráku téměř nikdo ve Spolkové republice nehovořil o vnitropolitických otázkách, dostává se opět do popředí především takzvaný reformní program spolkového kancléře Schrödera, tak jak ho formuloval ve svém vládním prohlášení čtrnáctého března. Především kancléřův požadavek na snížení nebo zkrácení vyplácení podpory v nezaměstnanosti, naráží na stále větší odpor především odborů, ale také levicového křídla poslanců sociální demokracie ve spolkovém sněmu. Tak už poslanec Hans Buttner prohlásil, že nejméně osm poslanců SPD bude ve spolkovém sněmu hlasovat proti Schröderovu návrhu. To by ovšem znamenalo, že by vládní koalice sociálních demokratů a Strany zelených neměla zas mít většinu na prosazení příslušného zákona ve spolkovém sněmu.

Zda to ovšem ovlivní názor spolkového kancléře, je nejisté, protože opoziční křesťanští demokraté ve své většině jsou v této otázce zajedno se spolkovou vládou a v některých opatřeních budou, především bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber, ještě dále než spolkový kancléř. Tak Stoiber navrhl, aby se sociální podpora zvýšila na sedmdesát pět procent dnešního stavu u těch osob, které odmítnou i pracovními úřady navrhovanou pracovní příležitost.

Celkem čtyřiadvacet z třiceti návrhů takzvané Agendy 2010 spolkového kancléře Schrödera z čtrnáctého března již zpracovávají spolková ministerstva do znění zákonů. Zdá se však, že mnohé nebude přece jen být uskutečněno, tak právě snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Ukazuje se, a poukazují na to především odbory, že reforma podpory v nezaměstnanosti a sociální podpory by byla v rozporu s ústavou. Tam je zaručeno každému, kdo si platil, a to byl každý zaměstnaný občan, příspěvek na podporu v nezaměstnanosti v takové výši, jaká byla stanovena v době, kdy příspěvek platil.

Nejdříve za tři až pět roků by mohl tedy být Schröderův návrh realizován a obdobné je tomu také u reformy zdravotnictví. Na návrhu zdravotnické reformy pracuje spolkovou vládou ustanovená zvláštní pětadvacetičlenná komise vedená profesorem Berndtem Ruropem. Nyní spolkový kancléř veřejně pohrozil, že komisi rozpustí. Je nespokojen, že jednotliví členové komise zveřejňují své nepopulární návrhy, jako že si v budoucnu má každý občan ze svého platit zvolenecké ošetření, nebo že mají být zrušena soukromá nemocenská pojištění. To samozřejmě vyvolává bouři odporu a k těm, kteří už rovněž hrozí vládě ostrou kritikou, patří od konce týdne také němečtí důchodci.

Vláda totiž oznámila, že důchody, které se pravidelně zvyšují každoročně k prvnímu červenci, se letos nezvýší, jak původně vláda tvrdila, o jedno a čtvrt procenta, ale pouze o jedno procento, a od příštího roku bude pravidelné zvýšení důchodů upraveno. Doposud odpovídalo zvýšení důchodů vždy roční inflaci. Tomu tak od roku 2004 už být nemá.