Poslední bitva ve Vsetíně

Končí desetileté období po smrti Josefa Luxe, novodobého zakladatele strany. KDU-ČSL tehdy byla hlavní opoziční silou a partnerem, se kterým museli vážně počítat všichni ostatní politici. Pak se ale situace zhoršila, protože se ve straně nenašel Luxův plnohodnotný nástupce. Navíc nastal spor mezi těmi, kdo se o dědictví hlásili. Protagonisty deseti let sporů byli dosavadní předsedové Jan Kasal, Cyril Svoboda, Miroslav Kalousek a nakonec Jiří Čunek.

Sice dokázali udržet lidovce sedm let ve vládě, strana však ztrácela věhlas, věrohodnost a nakonec i program. Především z toho důvodu, že Luxovi dědicové byli nesvorní a oslabovali tak pozici strany v očích občanů i politických partnerů.

Ve Vsetíně se všichni čtyři vůdcové sejdou naposled. To platí zvláště pro Miroslava Kalouska, který upozornil, že se jede se stranou rozloučit, protože z ní už vystupuje. Zřejmě založí vlastní stranu, která se asi bude jmenovat TOP 09. Pokud by ovšem chtěl uspět v říjnových volbách do sněmovny, bude muset uzavřít předvolební koalici s občanskými demokraty.

Ostatní ve straně zůstanou a nadále se chtějí účastnit jejího řízení. Jan Kasal známý svou úřední výkonností se chce vrátit do funkce místopředsedy, Cyril Svoboda a Jiří Čunek budou znovu usilovat o post předsedy. Svoboda je přitom v předsednickém boji papírovým favoritem. Poslední střetnutí lidoveckých veteránů by tedy mělo straně přinést nějakou katarzi a ukončit tak nepříliš skvělé období po odchodu Josefa Luxe. Otázka zní, jestli se to může podařit.

Teoreticky by měl pomoci Kalouskův odchod. Jeho politika v čele strany a později i v roli vlivného ministra financí byla jasná. Lidovci jsou zásadními odpůrci bývalého komunistického režimu a tím také nejbližšími spojenci Občanské demokratické strany. Mohou spolupracovat na prosazování jejích programových cílů a případně k nim přidat nějakou výhodu pro rodiny, které jsou tradičními lidoveckými klienty.

Ovšem právě s touto politikou neuspěl při parlamentních volbách před třemi lety, navíc ji ještě zradil svým taktickým manévrem, když domluvil menšinovou vládu s ČSSD za tiché tolerance komunistů.

Odchodem Kalouska tedy odchází nejvýznamnější příznivec pravice v lidové straně a vůdčí roli by měli převzít liberálové typu Cyrila Svobody. Jako jeden z mála lidovců je zárukou toho, že se strana otevře. Také jemu lidovci vyčítají, že porušil své zásady, když spolu s Kalouskem hlasoval pro znovuzvolení lidoveckého arcinepřítele Václava Klause prezidentem. Najdou se také stížnosti, že si příliš dobře rozumí se sociálními demokraty - a ani to se nesmí v lidové straně přehánět. V každém případě je ale schopen oslovit širší veřejnost a nabídnout stranu jako alternativu k molochům ODS a ČSSD. Půjde o to jak věrohodně.

Obrat k liberálnějším postojům a také do jiných než katolických kruhů může být východiskem z lidovecké krize. Sirotci, kteří ve straně zbyli po Kalouskovi, se totiž semkli pod praporem bývalého hejtmana Jana Březiny, který po svém angažmá europoslance působí jako zkušený světák a přetavil tradiční křesťanské lidovectví v marketing národních zájmů v širším evropském prostoru.

Tito dva muži se velmi pravděpodobně střetnou ve druhém kole předsednické volby. Ať už vyhraje kdokoli z nich, budou reprezentovat stranu, která sice zůstane stát na tradičních moravských základech, může však opět následovat Luxův ideál středopravicové strany pro každého, něco ve stylu rakouské či německé CDU.

Svůj předsednický mandát bude hájit Jiří Čunek. Také on sehraje roli při konečném dramatu na závěr desetiletého postupného úpadku lidové strany. Během třiceti měsíců svého předsednictví musel bojovat proti obvinění z korupce a je pravda, že svou pozici uhájil, byť často spornými prostředky. Právě proto dnes vyrostl ve zkušeného populistického politika, který by dokázal využít sociálně nestabilního období ekonomické krize. Pokud se však strana necítí na nesmiřitelné tažení proti pražským palácům a zbohatlíkům, může Čunka definitivně odsunout ze svého čela. V Čunkově domovském Vsetíně se to neobejde bez dramatického a emotivního souboje.

Na předsedkyni kandiduje také poslankyně Michaela Šojdrová. Její účast je pro lidovce důležitá, protože symbolicky zastupuje Věru Luxovou, vdovu po legendárním předsedovi. Těžko si představit, co se stane, pokud dojde k překvapení a Šojdrová boj o předsedu strany vyhraje. V opačném případě může velmi efektivně přispět k sjezdovému happy endu. Pokud některý z kandidátů vyhraje právě s její podporou, dostane tak nepřímo požehnání Josefa Luxe. Minimálně sami lidovci v tom mohou vidět naději na návrat starých dobrých časů.

Pochopitelně existují i horší scénáře, které například mohou znamenat konec nejen pro jedno období lidové strany, ale také pro stranu samotnou. Na odpověď už nebudeme čekat dlouho.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .