Poslechovost Českého rozhlasu Plus i díky vám rekordně roste
Novináři se vlastnímu médiu věnují jen málokdy, my ale uděláme výjimku. Český rozhlas Plus má totiž důvod k oslavě – jeho poslechovost za poslední pololetí narostla na dosud rekordní čísla. Vyplývá to z aktuálního výzkumu Radioprojekt, za kterým stojí agentury STEM/MARK a Median.
Podle něj je nejposlouchanější stanicí v Česku Impuls, následuje náš sesterský Radiožurnál.
Český rozhlas Plus poslouchalo ve druhém pololetí roku 2018 podle zmíněného výzkumu denně 92 tisíc a týdně 144 tisíc lidí. Oproti stejnému období roku 2017 to bylo o 30 % víc každý týden a v denní poslechovosti byl nárůst dokonce 42 %.
Celoplošné stanice Českého rozhlasu posilovaly, Radiožurnál se vrátil na pozici dvojky
Generální ředitel René Zavoral uvítal vysokou poslechovost stanice Plus. Ukazuje to na skutečnost, že posluchači mají zájem o hlubší zpravodajství a publicistiku.
„Je to nejvíc v celé téměř šestileté historii Českého rozhlasu Plus. Takže našim posluchačům velice děkuji, že nám věnují svoji přízeň. A rád dodávám, že si polepšil celý Český rozhlas: Radiožurnál se vrátil na druhé místo mezi všemi stanicemi a posílila i Dvojka a Vltava,“ říká šéfredaktor stanice Petr Šabata.
Podle něho posluchače oslovilo přidání druhých Názorů a argumentů, převedení Osobnosti Plus Barbory Tachecí z víkendu na všední dny, ale pozornost Plus přitáhl i díky komunálním volbám a volbám do třetiny Senátu na podzim.
Výsledky poslechovosti Českého rozhlasu dnes přivítal i generální ředitel René Zavoral. „Velice mě těší aktuální výsledky Českého rozhlasu. Údaje o poslechovosti stanice Český rozhlas Plus překonávají prognózy, které jsme měli v době vzniku této stanice a svědčí o zájmu české veřejnosti o hlubší zpravodajství a publicistiku,“ uvedl Zavoral.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.