Poslechněte si celou páteční Vědu Plus
Dozvíte se, že o sázení stromů si mnoho lidí i institucí myslí, že tím půjde zmírnit negativní dopady změn klimatu. Proč je ale důležitější a náročnější chránit ty už jednou zasazené dřeviny víc než sázet nové?
V další části magazínu se věnujeme screeningu prsních žláz, kvůli kterému u nás klesá úmrtnost na rakovinu prsu. Vypovídají o tom data Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku.
Mikrobiolog Martin Schwarzer objevil, jak střevní bakterie pomáhají podvyživeným mláďatům růst – a jednou by mohly pomáhat i dětem. Za svůj výzkum získal cenu nadace Neuron.
Vědou Plus provází Renata Kropáčková.
Související
-
Republikáni v USA uznali změnu klimatu. Těžit ropu a plyn ale chtějí dál. Spoléhají na sázení stromů
Vlny veder zasáhly v posledních týdnech všechny kontinenty včetně Antarktidy. Klimatickou změnu už si přiznávají i někteří američtí republikáni.
-
Sázení stromů jako neurotický tik provinilé civilizace. Příroda to umí levněji a lépe
Vysazování má v dnešní době až terapeutický účinek a je tak i způsobem, jak lidem dodat pocit, že přispívají k řešení komplikovaného problému něčím nekomplikovaně dobrým.
-
Sázení stromů je móda. Důležitější je ošetřit jeden starý než vysadit stovku mladých, říká ochránce
Dokážete si představit život bez stromů? Asi těžko – dávají nám dřevo, v němž můžeme bydlet, spát a zahřát se jím, především ale mírní letní vedra a tlumí klimatické změny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
