Poslanci si budou vypouštět rybník

Posun správným směrem ale může po letech nastat. Dokonce už v první polovině května, kdy mají poslanci hlasovat o tom, že si omezí imunitu. Záležitost je jednoduchá a jasná.

Strana lidová si udělala průzkum, co občanům na volených politicích nejvíc vadí. Jsou to dvě věci - prakticky bezbřehá imunita a stejně neomezená možnost určovat sám sobě plat.

Místopředseda lidovců Jan Kasal začal s imunitou a navrhl, aby se v některých případech omezila. Neznamená to nic menšího, než změnit příslušný, sedmadvacátý článek ústavy.

Článek chrání zákonodárce celkem v pěti ohledech. Nejde jen o to, že poslance nelze jakkoli stíhat za hlasování, nebo projevy ve sněmovně. Nelze je stíhat vůbec za žádný trestný čin, pokud příslušná parlamentní komora odepře souhlas - tím se vyloučí stíhání dokonce doživotně. Další sporný paragraf říká, že poslance nelze vůbec stíhat v přestupkovém řízení. Pátý odstavec nařizuje policistům, kteří zákonodárce dopadnou při trestném činu, aby oznámili jeho zadržení předsedovi sněmovny či Senátu. Odevzdat zákonodárce justici smějí jen se souhlasem předsedy.

V tradičních demokraciích jsou takové výsady nezvyklé. Asi není náhodou, že největší imunitu mají zákonodárci ve střední Evropě - Německu, Rakousku, Dánsku, Belgii. Nesmějí tam být stíháni za přestupky a bez souhlasu parlamentu ani za trestné činy. Rozdíl proti Česku je v tom, že imunita není doživotní. Pokud například sněmovna poslance nevydá, mohou si na něj soudci počkat.

Právě tuto doživotní imunitu chtějí zrušit lidovci. Nikdo proti jejich návrhu veřejně nevystupuje a poslankyně ODS Eva Dundáčková dokonce připojila další návrh, aby se úplně zrušila imunita na přestupky. O zákonu se má jednat devátého, nebo desátého května ve sněmovně, pak půjde do Senátu. Až bude schválen, budou české poměry odpovídat Španělsku, nebo Francii.

Máme se tedy nač těšit, jenže zkušeností napovídají, abychom si zase tak velké naděje nedělali. Jde totiž už o osmý pokus omezit imunitu. Proč by měl být víc úspěšný, než ty předchozí?

První návrh na omezení imunity u trestných činů a přestupků předložila už před devíti lety Hana Marvanová. Ještě před volbami v roce 1998 ale poslanci návrh zamítli s argumentem, že Ústavu není možné měnit takto po částech.

O několik měsíců později přišel s podobným návrhem člen KDU-ČSL Miloslav Výborný, ovšem dopadl stejně jako Marvanová. Pak se omezení imunity stávalo součástí širších ústavních novel. Jejich společnou vlastností bylo, že nikdy neprošly sněmovnou případně Senátem. Zpravidla to bylo z jiných důvodů, než z odporu k omezení imunity. Naposled spadlo omezení imunity tímto způsobem pod stůl v prosinci 2004. Tehdy komunistický klub a část poslanců ČSSD a ODS odmítly novelu, která rozšiřovala pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. S tím se svezla i imunita.

Kasal a lidovci se tedy vrátili na začátek a zkoušejí zase změnit jen dva paragrafy - první změna zruší doživotní imunitu zákonodárcům, druhá členům Ústavního soudu.

Rizika tu jsou i tentokrát. Asi nezazní argument, že ústavu jde měnit jen komplexními novelami. Ale v kuloárech už bylo slyšet, že návrh je příliš populistický a lidovci si jeho pomocí chtějí zlepšit kredit ve volbách. O tom, že nebezpečí nejde podceňovat, svědčí hlasování z počátku týdne. Návrh na omezení imunity už je ve třetím čtení. Stačí zdvihnout ruce a bude schválen. Jenže k hlasování se sešlo pouhých 122 poslanců, jen o dva víc, než je potřeba ke změně ústavy. Kasal potom raději sám doporučil hlasování odložit. Je to paradoxní situace. Zákonodárci si své výsady zrušit nechtějí, veřejnost je však tlačí zcela jednoznačným způsobem.

Svých privilegií přitom poslanci ani senátoří příliš nevyužívají. S jedinou výjimkou své přestupky řeší na místě s policií, trestní stíhání jedné ze svých kolegyň zamítli naposledy v roce 2000.

Senátoři podrželi kolegy za trvání horní komory čtyřikrát. Naposledy se imunita vyplatila ostravské senátorce Lianě Janáčkové. V jejím případě bylo velmi pravděpodobné, že jde o účelové obvinění v důsledku komunálních politických sporů.

Přesto se zákonodárci výsad vzdát nechtějí. V těchto dnech, před volbami, však musejí počítat s tím, že veřejnost bude hodnotit hlasování i účast každého z nich. Bude mít také možnost dát svou případnou nespokojenost najevo při volbách. Vyhnout se omezení imunity tak bude přinejmenším pro poslance těžší, než kdykoli jindy.

Nutno dodat, že při hlasování v Senátu to bude jiná kapitola.