Poprvé

Součástí komplotu mělo být, že u jmenovaných podniků soudce Berka vždy ustavil téhož správce konkurzní podstaty, jež je nyní rovněž obviněn. Podle policie se na spolčení podílel i soudní znalec, který podhodnocoval rozprodávaný majetek. Tímto způsobem (který se dá označit za variaci známého "tunelování") měli způsobit škodu 76 miliónů korun, přičemž policie uvádí, že jejím zásahem bylo zabráněno škodě ve výši dalších přes 200 miliónů.

Policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality se na soudce Berku zaměřili již v roce 2002, kdy šlo o podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Loni v dubnu pak policie začala shromažďovat první důkazy o zločinném spolčení. Nyní to celé - zdá se - docvaklo.

To je věru zlá zpráva. I kdyby nakrásně vyšlo najevo, že je pan soudce za A) úplně nevinen, nebo za B) že je vinen nějak malinko, stejně tu ulpívá (díky jednomu člověku) nepříjemný odér na celém jednom cechu.

Soudce - to je v téhle společnosti něco jako polobůh. Okolnost, že je na tuto profesi nadáváno kvůli pomalosti soudů, popřípadě kvůli někdy (z hlediska vševědoucí veřejnosti) podivným rozsudkům, nijak pozici pana Berky nezlepšuje.

Jenže on pan Berka není centrem mediální pozornosti ani poprvé, ani podruhé. Poprvé má jen na triku obvinění ze zločinného spolčení, neboť do centra pozornosti vyšetřovatelů se dostal již dříve, v souvislosti s nestandardním a řadou podivných okolností opředeným způsobem, jakým zkrachovala loni v dubnu Union banka. Tehdy soudce Berka rozhodl o vyhlášení konkurzu jen pár hodin poté, co byl tento návrh odložen do podatelny. To by sice - za jiných okolností - byla rychlost chvályhodná a příkladná, nicméně v tomto případě byla pro pana Berku osudná. Za nějaké čtyři dny se ukázalo, že rozhodoval nejen rychle, leč i na základě zfalšovaných dokumentů.

A vzhledem k tomu, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a čert kálí, jak se říká, na jednu hromadu - pan Berka měl co do činění i s konkurzním řízením brněnské Zbrojovky, které proběhlo za srovnatelně podivných okolností, jako pád Union banky.

Tolik shod a náhod najednou - to je věru těžko uvěřitelné. Takže tu máme prvního soudce podezřelého z vysoce nebezpečné trestné činnosti. Na základě jednoho obvinění není možné generalizovat, a pronášet nějaké soudy o soudcích.

Na druhou stranu - když si člověk uvědomí, jaká řada podivných finančních operací, nestandardních konkurzních řízení, a podobných vysoce odborných (a stejně vysoce podezřelých) ekonomických kouzel se odehrála v uplynulých letech, je vlastně nutné zavýsknout radostí, že to trvalo až do února roku 2004, než se objevil první hodně podezřelý v taláru. Nebo jde o zavýsknutí od žalu?

V tom totiž smyslu, že se jedná o tak rafinovaný způsob zločinného spolčení, jakého zákonného kombajnu na peníze, na který je neuvěřitelně těžké přijít, a které tudíž může (nebo až dosud mohlo) procházet příslušným padouchům bez povšimnutí orgány činnými v trestním řízení? Skutečnost, že nyní už policie disponuje dostatečnými znalostmi a schopnostmi k odhalování podobného druhu trestné činnosti, je možné bez váhání označit za dobrou zprávu.

Uvidíme, kam se případ soudce Berky bude dále vyvíjet. Škoda, kterou onen spolek s jeho přičiněním měl způsobit dvěma jmenovaným podnikům, ZKL Klášterec nad Ohří a Stavební podnik Ralsko, je obrovská. Ale je to nicka ve srovnání s tím, že v padlé Union bance bylo nějakých 17 miliard. A v těch ostatních zkrachovalých podnicích a bankách? Uf.

Když jedni manželé Stodolovi dokázali svými umně provedenými vraždami, které byli laxními policisty označeny za sebevraždy, pohnout systémem tak, že se znovu prošetřovaly a prošetřují několik let staré mordy - nestálo by za to, se (s novými znalostmi o mechanismu páchání špičkové ekonomické kriminality) ještě jednu podívat na již zapomenuté bankroty?