Poplatky a Afghánistán v Poslanecké sněmovně

22. prosinec 2008

Připomeňme si, co se koncem minulého týdne v Poslanecké sněmovně stalo. Nejprve se Sněmovna pokusila posílit zahraniční mise naší armády na příští rok v Afghánistánu, Kosovu a Iráku. Sociální demokracie se ale postavila hlavně proti vyslání vojáků do Afghánistánu, kam by mělo odejít 645 vojáků do mise ISAF a 100 elitních výsadkářů do operace Trvalá svoboda, které velí Spojené státy.

Návrh neprošel díky lidovci Hovorkovi a zeleným poslankyním Zubové a Jakubkové ani po intervenci spojeneckých velvyslanců z USA, Británie, Nizozemska a Polska u Jiřího Paroubka, kteří ho žádali, aby vnitřní politické půtky neblokovaly setrvání vojáků, ke které se naše vláda právě pod vedením ČSSD zavázala. Jiří Paroubek se podle idnes.cz nechoval právě přátelsky a ze schůzky odešel předčasně.

Původně se spekulovalo, že dojde k dohodě mezi sociální demokracií a občanskými demokraty a za podporu mise bude schváleno omezení poplatků. Poté se hlasovalo o poplatcích ve zdravotnictví a sociální demokraté a komunisté prosadili zrušení veškerých poplatků ve zdravotnictví. Opozici pomohl při hlasování nezařazený poslanec Snítilý. Tři rebelové ODS v čele s panem Tlustým ze sálu odešli, což učinili nikoliv z přesvědčení, ale aby vládu potopili, a zelení Jakubková, Zubová, Rabas a lidovec Hovorka se zdrželi hlasování.

I pakt o neútočení v době našeho předsednictví v Evropské unii je v ohrožení: Sociální demokracie chce prosazovat návrhy na odvolání vlády i v této době. O čem tento stav svědčí?

O tom, že sociálním demokratům, respektive Jiřímu Paroubkovi, po posledních výsledcích průzkumů, které ČSSD podle SVVM přisuzují 44,5 procentních bodů a podle STEM 38,4 procentních bodů se zduřilo natolik ego, že se upnuli k jedinému cíli a sice ke svrhnutí vlády, kterým vyhrožovali jak v pátek, tak v pondělí, neboť se jim zřejmě zdá, že podaří-li se jim to v co nejkratší době, bude to pro ně velmi výhodné: do Sněmovny by se totiž nemuseli dostat ani zelení, ani lidovci a sociální demokraté by za jistých okolností mohli vládnout sami. Marketingová politika pracuje se zjednodušenými hesly a je soustředěna jen na momentální úspěchy a krátkodobé cíle. Většina je proti poplatkům a proti účasti v misích, tak se jí snaží Jiří Paroubek vyjít vstříc. Jenže tak jednoduché to není: Jiří Paroubek získal v průzkumech většinu, protože na svou stranu přitáhl vždy nerozhodnou střední třídu, a to se mu povedlo ale jen díky tomu, že tato nejvzdělanější vrstva chtěla mít jasno v zásadních věcech: Lisabonské smlouvě a euru. V těchto záležitostech se totiž sociální demokracie chovala transparentně, byla pro a nekličkovala jako ODS, a to tito voliči ocenili.

Posledními kroky ale Jiří Paroubek a jeho strana začíná svůj čitelný obraz rozmazávat, protože se chová nepředvídatelně: Neprodloužení mandátu našich vojáků z nás činí nespolehlivé a nepředvídatelné partnery a úpěnlivá snaha donutit současnou vládu k odstoupení, kterou stupňují před naším předsednictvím v Evropské unii, ukazuje na další nezodpovědné chování, protože oslabuje nejen postavení Mirka Topolánka jako premiéra, ale zároveň posiluje možnou roli eurozavilého prezidenta Václava Kluse. Díky vnitřním půtkám by totiž mohl prezident hrát v době předsednictví mnohem důležitější roli, než by mu dle pravidel patřila, což by jistě vedlo k neschválení Lisabonské smlouvy ve Sněmovně. Nakonec by se tedy ukázalo, že Jiří Paroubek voličům lhal, že mu vůbec o žádnou Lisabonskou smlouvu a plán na přijetí eura nejde. A na to by zase nejrychleji reagovala právě střední třída, která by se od Jiřího Paroubka i v předčasných volbách mohla rychle odvrátit.

Hra, kterou nyní šéf sociálních demokratů hraje, je tedy už nebezpečná pro všechny: nejen pro Českou republiku, jak na to upozorňuje dnešní Financial Times, naše předsednictví a Mirka Topolánka, ale i pro sociální demokracii. A jestli se na ní pan Paroubek domluvil minulý týden s prezidentem Klausem na utajované schůzce, byl to nezodpovědný krok, už i proto, že v době krize se nejvíc v naší civilizaci hodnotí státnická odpovědnost. V takové situaci zdraví a normálně myslící lidé nemají rádi, když si jdou vedoucí politici po krku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio