Pomůže nyní schválení záchranného plánu americké vlády ukončit paniku finančních trhů?

2. říjen 2008

Hlasování v senátu amerického kongresu o pozměněném plánu vlády prezidenta Bushe na záchranu amerického bankovního sektoru vyhrála v noci na čtvrtek vláda v poměru 74ti ku 25ti hlasům. Mnozí experti i bankéři si oddechli, neboť se konečně začala rýsovat možnost, že vláda by mohla vyhrát i páteční večerní hlasování o plánu ve sněmovně kongresu a že tedy plán bude napodruhé schválen i přes trvající odpor skupin kongresmanů.

Otázkou dne se ovšem nyní stalo, zda je plán dostatečně účinný a bude fungovat, a jestli tedy bude možné opravdu očekávat kýžené uklidnění trhů.

Plán počítá s vládním odkupem nesplatitelných hypoték a příslušných cenných papírů s mizivou hodnotou od postižených bank, kterým hrozí bankrot a bude vyžadovat vytvoření federálního fondu údajně v ještě poněkud větší výši než bylo původně plánováno. Pozměněný plán už nevyhlíží jen jako záchranný pás pro bankovní šéfy zbohatlé nezodpovědným hazardováním, ale obsahuje nyní také další a vylepšená ustanovení na pomoc postiženým střadatelům a malým podnikatelům. Jejich bankovní konta v upadajících bankách budou nyní vládou zaručena přes instituci Federálního pojištění vkladů až do více než dvojnásobné výše 250ti tisíc dolarů. Malí podnikatelé, kterým by to mělo nejvíce prospět, obdrží daňové úlevy a všem budou zvýšeny přídavky na děti. Stejně tak bude v plánu obsažena pomoc obětem nedávných živelných pohrom a subvence na zavádění obnovitelných zdrojů energie. Někteří zákonodárci i nyní tvrdí, že plán na vyvedení země z krize stále nedostačuje a že přitom ohrožuje peníze daňových poplatníků záchraňováním soukromých podniků, ale přiznávají, že je vylepšeným kompromisem, pro který by už mohli hlasovat. Americká média dnes tvrdila, že prezidentu Bushovi se už podařilo přemluvit osm ze dvanácti kongresmanů, kteří hlasovali proti plánu, aby změnili postoj.

Mezitím se v Evropě, kde buruzovní indexy opět stoupají, poněkud podobně rozhodla plně garantovat bankovní úspory klientů bank irská vláda. Ta si tím ovšem vysloužila "za krok směrem k nekalému zvýhodnění vlastních bank" nevoli sektoru v Británii, kde se o vklady v irských bankách střádalové nyní najednou velmi zajímají, stejně jako u znárodněné Northern Rock. Ta už musela uzavřít nábor nových kont, aby nebyla také nařknuta z nekalé konkurence. To se prý děje kvůli tomu, že premiér Brown podobný plán totalní ochrany kont jako v Irsku stále nehodlá povolit coby neufinancovatelný a ministr financí Darling připouští jen možné zvýšení z nynějších 50ti tisíc liber na 75 tisíc. Zato prý britská vláda hodlá vytvořit zvláštní výbor pro výjimečné hospodářské situace, který by posuzoval vážnost chvíle a navrhoval příslušné záchranné kroky. Někteří pozorovatelé nyní soudí, že Brown, který měl na tyto dny připravenu obměnu vlády po rezignaci ministryně dopravy Kellyové z rodinných důvodů, posuzuje nyní hospodářskou situaci v zemi jako velmi vážnou. Za pravdu mu daly nejen odhady tvrdící, že britské banky by podle amerických kritérií měly na sto miliard liber špatných dluhů, ale i nejnovější statistiky, potvrzující další pád cen nemovitostí za poslední měsíc o jedno a tři čtvrtě procenta. To znamená, že za poslední rok už spadly ceny domů a bytů v průměru o 20 tisíc liber. Mezitím se hlásí i další příznaky hospodářské krize v oblasti obchodních řetězců. Celá řada těch menších, včetně známé Dolcis už zbankrotovala, nyní však dnes oznámil i známý Marks and Spencer, tradičně oblékající střední třídu, pád zisků o šest procent za čtvrtletí, což není vůbec málo.

Finanční a hospodářská krize v Evropě se mezitím stále šíří a nyní se podle informací britských médií začalo proslýchat, že francouzský prezident Sarkozy by chtěl zavést v Evropské unii plán podobný tomu americkému. Naznačuje se, že by na to měla být vyčleněna suma tří stovek miliard euro, což není o mnoho méně než v plánu americkém. Podle deníku The Times se však o takovém plánu záchrany "zodpovědných a nezodpovědných" bank měla vyjádřit velmi pohrdlivě německá kancléřka Merkelová. Z Paříže se pak prý ozvalo, že to nebyl její nápad, ale že to přišlo z Haagu, avšak tam pravili, že nemají ani ponětí o čem že se to hovoří. Faktem ovšem je, že na sobotu svolal francouzský prezident z titulu momentálního předsednictví unie krizovou schůzku skupiny unijních představitelů a bylo by zajímavé, kdyby se nějaký záchranný plán opravdu vynořil.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jj
Spustit audio