Polští vojáci nalezli v Iráku chemické zbraně
Jak potvrdil včera ve Varšavě polský ministr obrany Jerzy Szmajdziňski, nalezli příslušníci polské vojenské rozvědky ve skladu asi 5 kilometrů jižně od jejich základny v iráckém Babylonu 16 hlavic s bojovými plyny sarinem a yperitem. Informaci o tom poprvé oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld během živého vysílání kalifornské rozhlasové stanice NEWRADIO 600 v San Diegu.
Informaci mu sdělil polský ministr obrany během summitu Severoatlantické aliance, který tento týden proběhl v tureckém Istambulu. Poláci objevili zbraně už před dvěma týdny, když jim podezřelý sklad ukázali Iráčané, kteří se rozhodli s polskou jednotkou spolupracovat. Velitel mnohonárodního divize, která působí pod polským velením u Babylonu generál Bieniek zatím odmítl zprávy o nálezu zbraní jakkoli komentovat s tím, že jde o věc vojenských tajných služeb. Poláci informaci zveřejnili až poté, co experti v Iráku potvrdili, že polští vojáci skutečně nalezli chemické zbraně.
Nejde tu ale zřejmě o přelomový objev. Koalice, vedená Američany totiž hledala v Iráku především chemické a biologické zbraně, které by pocházely z období po roce 1991, po uvalení sankcí, kdy měl bagdádský režim přísně zakázány vývoj a výrobu podobných zbraní. U Poláky nalezené munice jde podle všeho ale o chemickou výzbroj z období irácko-íránské války, tedy z let 1980-1988, tedy z doby, kdy Saddám Husajn netajil, že by jeho vojska disponovala chemickými zbraněmi. Saddám Husajn oficiálně přiznal, že vlastní 795 tun Sarinu. Ten také použil v roce 1988 proti Kurdům. Jde o bojový plyn, který vyvinuli v polovině třicátých let Němci. Při zasažení i malým množstvím látky dochází nejprve k dušení a později ke křečím a nakonec zástavě srdce.
Pro verzi, že polský objev není až takovou senzací hovoří i fakt, že americké ministerstvo obrany nedalo nálezu munice větší publicitu. Zmínka o polském objevu se objevila pouze jako okrajová část zápisu rozhovoru s Donaldem Rumsfeldem, zveřejněném na internetových stránkách Pentagonu. V každém případě jde o porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která nařizovala Iráku, aby deklaroval a zničil všechny zásoby svých chemických zbraní.
Známý polský politolog a amerikanista Krzystof Michalek také soudí, že pokud by se nakonec přeci jen potvrdilo, že Poláky nalezené zbraně pocházejí z období po roce 1991, znamenalo by to průlom v dosavadním pátrání po chemických zbraních v Iráku. Podle Michalka také není náhoda, že se informace o polském nálezu dostaly na veřejnost právě ve čtvrtek, tedy v den, kdy poprvé stanul před iráckým soudem svržený diktátor Saddám Husajn, který bude souzen mimo jiné i za použití chemických zbraní proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu. Krzystof Michalek tvrdí, že se tak v každém případě posílí argumentace stoupenců invaze, kteří od počátku tvrdili- Saddám stále vlastní chemické zbraně, jeho režim je hrozbou a vojenská operace je tudíž nutná.
Spojenci dosud žádné nově vyrobené chemické ani biologické zbraně zatím nenalezli. V této souvislosti se stále častěji objevují spekulace, že Saddám Husajn stačil ještě před zahájením amerického útoku zásoby svých zbraní hromadného ničení ukrýt v Sýrii.
O polském nálezu chemických zbraní v Iráku od včerejška rozsáhle informují všechny sdělovací prostředky. Deník Gazeta Wyborcza například přináší rozhovor s Tomem Donnellim, expertem na Irák z Američan Enterprise Institutu. Ten tvrdí, že nalezení chemické munice, byť staršího data výroby je pro Spojence v Iráku v každém případě pozitivní zprávou. Podle něj stále neexistují důkazy, že by Saddám Husajn skutečně zničil všech 30 000 kusů hlavic, jejichž existenci přiznal. Tom Donnelli se domnívá, že veřejné mínění podceňuje hodnotu nálezu munice. Podotýká, že není důležité, jakého data výroby chemické zbraně jsou s ohledem na jejich strašlivé účinky v případě použití. "Někdy mám pocit, že si někteří lidé ve Spojených státech uvědomí hrozivé nebezpečí chemických zbraní až v momentě, kdy budou v Iráku použity proti americkým vojákům," říká v závěru rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza americký specialista na Irák Tom Donnelli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka