Polovině zvířecích a rostlinných druhů hrozí vymření. Kvůli změnám klimatu

Táním polárního ledu mizí oblasti, kde žijí lední medvědi. Za příštích čtyřicet let se jejich populace sníží o celou třetinu, odhaduje nová studie.

Do novin se tento týden dostaly také žirafy. Jejich počet se za poslední dobu snížil natolik dramaticky, že byly zařazeny na seznam ohrožených druhů. Pro vědce, které dlouhodobě znepokojuje stav populace slonů a nosorožců, byl rapidní pokles počtu žiraf překvapením, uvádí BBC.

Britský deník Independent poukazuje na novou alarmující studii profesora Johna Wiense z Univerzity státu Arizona. Výzkum ukazuje, že šesté masové vymírání živočichů v historii planety Země by mohlo nastat už za padesát let.

Stačí jeden stupeň Celsia

Přední evoluční biolog došel k závěru, že 47 procent z bezmála tisíce živočišných a rostlinných druhů trpí lokálním vymíráním v souvislosti se změnou klimatu. Určité druhy fauny a flory tak mizí z oblastí, kde se dříve běžně vyskytovaly. Profesor Wiens řekl, že důsledky pro budoucnost jsou vážné.

Z výsledků jeho zkoumání vyplývá, že rostlinám a živočichům se nedaří vyrovnávat se s globálním oteplováním, byť zatím nastala v relativně malém rozsahu. Svět se oproti teplotám před průmyslovou revolucí oteplil o zhruba jeden stupeň Celsia.

Skupina žiraf|foto: Fotobanka Pixabay

Pokud se nepodniknou kroky ke snížení obsahu skleníkových plynů, předpokládá se oteplení o 2,6 až 4,8 stupně do roku 2100. Další problém, se kterým se život na Zemi bude muset vyrovnat, je zvolení člověka popírajícího změny klimatu americkým prezidentem. Profesor Wiens označil Trumpovo vítězství za „globální katastrofu“.

Wiens ve své studii porovnával záznamy o téměř tisícovce živočišných a rostlinných druhů z celého světa, které byly vědecky zkoumány přinejmenším dvakrát, jednou před zhruba padesáti lety a podruhé během posledních deseti let. Výsledky Wiensovy studie publikoval odborný časopis PLOS Biology.

"U necelé poloviny zkoumaných druhů už nastalo lokální vymírání," komentoval biolog svá zjištění. "To je výsledek prozatím relativně nepatrné změny klimatu. Podle odhadů nás čeká asi pětinásobné oteplení v průběhu příštích sta let."

"Z porovnaných dat vyplývá, že živočichové a rostliny nejsou s to se dostatečně rychle přizpůsobit změnám klimatu. Nedokážou se vypořádat ani s drobnými změnami - to je hlavní závěr studie."

Výzkum se zabýval více než sedmi sty živočišnými a dvěma sty šedesáti rostlinnými druhy pocházejícími z především z Asie, Evropy a Severní i Jižní Ameriky, ale i odjinud. K vymírání druhů dochází na takzvaném "teplém okraji" jejich tradiční oblasti výskytu. V těchto oblastech dosáhlo klima příliš vysokých teplot. Jen malé části planety zůstaly tímto vývojem nezasaženy.

"Četnost výskytu lokálního vymírání druhů byla podobná ve všech klimatických zónách i nadmořských výškách," píše časopis PLOS Biology. Po dalším výzkumu došel profesor Wiens k závěru, že četnost vymírání v důsledku změn klimatu byla značně vyšší u sladkovodních druhů živočichů.

Šesté velké vymírání se blíží

Současné tempo vymírání zvířat a rostlin je považováno za rychlejší než předchozích pět největších případů vymírání v historii planety. Celkové ztráty se však zdaleka nevyrovnají počtu druhů vymřelých před 65 miliony let, kdy ze Země zmizeli dinosauři.

Důvodem, proč geologové uvažují o vyhlášení nové epochy v historii planety, je rychlost, s jakou dochází ke ztrátám fauny a flory. To zanechá zřetelnou stopu ve zkamenělinách.

„Ve srovnání s globálním vymřením organismů, jaké planeta už zažila, nelze současné události považovat za šesté hromadné vymírání živočišných druhů. Jenže, bohužel se tomu blížíme,“ říká profesor Wiens a dodává: „Je to v zásadě dobrá zpráva, že se to ještě nestalo. Pokud ale nezačneme jednat, je pravděpodobné, že za padesát až sto let něco takové nastane.“

Grafické znázornění procentuálního vymírání živočišných druhů. Svislá osa: procento vyhynulých živočišných druhů, vodorovná osa: časová osa v milionech let|foto: GNU Free Documentation License

Už teď se podle Wiense objevila dvě špatná znamení, že Trumpovo zvolení prezidentem situaci jen zhorší. Do čela Agentury pro ochranu životního prostředí navrhl Scotta Pruitta, který je známý popíráním globálního oteplování.

Druhá věc je Trumovo plánované odstoupení od Pařížské dohody. Na dotaz, co by budoucímu prezidentu Trumpovi řekl, kdyby se osobně potkali, vědec odpověděl:

„Asi bych se ho zeptal, co by si o tom myslel, kdyby nějaká země někde na druhém konci světa vypouštěla plyny způsobující vymírání živočichů, ztráty na úrodě a nedostatek potravin pro Ameriku. On by mi odpověděl, ať mu řeknu, kde to je, že tu zemi bude zítra bombardovat. Tak bych mu řekl, to my jsme tím velkým znečišťovatelem životního prostředí a přesně tohle děláme ostatním zemím.“

„Problémy se zajišťováním potravin už nastaly. Lidé budou umírat a Amerika jako jeden z hlavních znečišťovatelů na tom bude mít výrazný podíl. Není pochyb, že Trump by chystal vojenský zásah proti zemi, která by nám dělala to, co my děláme jiným," domnívá se americký evoluční biolog Wiens.