Politická krize na pokračování

To jde ovšem udělat jen jednou za rok, a tak další případné předčasné volby se mohly konat až od letošního června.

Po odstoupení bývalého prezidenta Vladimira Voronina loni na podzim se ani komunistům, ani současné vládnoucí Alianci pro evropskou integraci, tvořené čtyřmi středopravými stranami, nepodařilo svého kandidáta na úřad hlavy státu prosadit, a tak v čele země stojí prozatímní prezident a předseda parlamentu Mihai Ghimpu. Moldavský parlament už schválil datum celonárodního referenda, v němž se bude hlasovat o všelidové volbě prezidenta. Pokud bude této ústavní změně ze strany voličů požehnáno, alespoň řádný prezident by se v Moldavsku letos na podzim přece jen mohl objevit. Je dosti pravděpodobné, že to bude muž, vyhovující současné vládní koalici. Nejsilnější moldavská politická strana, komunisté, totiž už své příznivce vyzvala, aby referendum bojkotovali. Vládnoucí aliance ovšem zřejmě dosáhne toho, aby kladný výsledek referenda byl uznán i v případě, že pro ústavní změnu bude hlasovat jen třetina zúčastněných voličů.

Zmíněné politické hrátky se konají ve chvíli, kdy má tato chudá země velmi špatné vztahy s Moskvou. Prozatímní hlava státu Mihai Ghimpu je právem považován za přesvědčeného antikomunistu. Z těchto pozic lze ostatně vysvětlit jeho pro leckoho možná srozumitelná, ale v současné hospodářské situaci Moldavska poněkud neopatrná gesta. Před třemi týdny vyhlásil 28. červen za Den sovětské okupace. Tento památný den by připomínal události z roku 1940, kdy sovětská vojska vtrhla do rumunské Besarábie. Po válce tu podobně jako v Pobaltí vznikla svazová republika, patřící k SSSR. Ústavní soud příslušný prezidentský výnos zatím zrušil.

Moskva nelibě nese i taková Ghimpuova gesta jako bylo položení základního kamene k pomníku obětem sovětské okupace či jeho rozhodnutí zlikvidovat v Moldavsku veškeré zbylé sochy Vladimira Iljiče Lenina. Rusové na tyto nevraživé kroky reagovali stereotypně – vyhlásili Moldavsku obchodní válku. Před pár dny odmítli zásilku 200 tisíc lahví moldavských vín, údajně pro hygienické nedostatky, na jejichž odstranění dali Moldavanům dva týdny.

Vzpomeneme-li si ale na podobnou obchodní válku Ruska s Gruzií, není pochyb o tom, jaké jsou skutečné důvody odmítat víno, které v Evropě patří k nejlepším.

Moldavané řeší nekončící, ba spíše nekonečné problémy své země po svém. Po loňském rozhodnutí rumunského prezidenta Basesca mohou moldavští občané prokazatelně rumunského původu žádat o rumunské občanství. Přesná čísla k dispozici zatím nejsou, ale odhaduje se, že rumunský pas má dnes už možná čtvrtina Moldavanů. Ti tedy mají daleko snazší přístup na evropský pracovní trh i prostý pohyb po EU. Pro moldavskou státnost je to ovšem špatná zpráva: Tito lidé, obvykle ti nejvýkonnější a nejpodnikavější, sice podporují rodiny ve své zbědované vlasti, ale zároveň ji v mnoha případech opouštějí nadobro. A na tom zářijové referendum o přímých prezidentských volbách jen těžko něco změní.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.