Politici mají už i svou policii

Hned ale druhá reakce by mohla být: "Ale vždyť je to divné, že nějaká přesně vymezená skupina osob má mít i své vlastní vyšetřovatele..." Takoví vyšetřovatelé - pravda, známe to jen z divokých filmů a podobně divoké literatury, že? - mohou jak hezky vyšetřovat, tak také zahlazovat stopy. Příležitostí k obojímu, jak tomu alespoň odpovídá dosavadní průběh mediálního léta, by měly obě nové policejní složky s malebnými názvy: "Odbor 15" a "Zvláštní odbor" nejspíš nejméně do okamžiku, kdy zeměkouli zdecimuje toulavý asteroid.

Oficiální vysvětlení činnosti těchto speciálních odborů je údajné zastřešení - odborně řečeno: policejní servis - práce speciálních pracovišť zaměřených na závažné hospodářské delikty, jež fungují na státních zastupitelstvích. Nicméně, pokyn policejního prezidenta, kterým byli odbory zřízeny byl sice před jeho vydáním konzultován s Nejvyšším státním zastupitelstvím, nikoli však bez výhrad, z nichž jen některé byly vyslyšeny. Navíc - vydání pokynu je zcela v kompetenci policejního prezidenta, ministerstvo vnitra se k němu nijak v připomínkách nevyjadřuje, a bere jej pouze na vědomí. Přitom tato "politická policie" - už samotný výraz jakoby směřoval k jejímu orwellovskému příbuznému, tedy k "myšlenkové policii", jež by kontrolovala i vnitřek myslí vybraných, popřípadě všech občanů - tedy, tato "politická policie" má velké pole působnosti.

Má za úkol: prověřovat podezření z trestných činů proti republice, proti lidskosti a válečné zločiny; dále - podezření z trestných činů spáchaných: ústavními činiteli České republiky, krajskými hejtmany, soudci a státními zástupci, příslušníky vojenské policie a pracovníky útvaru pro inspekční činnost ministerstva vnitra; dále - podezření z trestných činů spáchaných v cizině občany ČR požívajícími diplomatickou imunitu a příslušníky Armády ČR; dále - trestní věci stupně utajení "tajné" a "přísně tajné" a prověřovat má i trestní věci předané zvláštním oddělením Vojenské policie.

Po výčtu činností speciálních vyšetřovacích odborů musí ještě pro názornost přijít výčet okruhu lidí, respektive funkcí, na něž pravomoc těchto odborů dosáhne. Tedy, vyšetřovat je možné: poslance a senátory, členy vlády, krajské hejtmany, členy bankovní rady České národní banky, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, soudce od krajských soudů výš, státní zástupce od kraje výš a pracovníky inspekce ministerstva vnitra.

Smysluplnost těchto vyšetřovacích orgánů je opravdu těžké nějak posoudit. Může se to ukázat teprve až na prvním případu, který úspěšně (popřípadě neúspěšně) dovedou do konce. Do té doby budou jen snadným terčem seriozních investigativních novinářů a stejně snadným terčem novinářských spekulantů. A do téže doby mohou tyto odbory působit jen dojmem další "kavkovské" byrokratické absurdity, jejímž jediným zřetelným výstupem je bujení státní (konkrétně - policejní) administrativy.

Neméně vtíravou se pak jeví zcela logická starost o to, kdo vlastně bude kontrolovat činnost těch speciálních vyšetřovacích odborů, které samy mají v popisu kontrolovat činnost lidí ve funkcích ze zákona téměř nekontrolovatelných ?!?!

Uvidíme. Ale šance na nějaký průlom do neprůhledné činností vyšších úředníků, cosi ve stylu někdejší české nepodařené verze akce "Čisté ruce" tu asi nevidět. Měřítkem absurdity všelijakých ministerských nařízení a pokynů budiž spletenec, z něhož na konci vylézá exministr zahraničí Jan Kavan, který v bývalé funkci (jako ministr) nepotřeboval bezpečnostní prověrku, leč nyní jí (jako zaměstnanec ministerstva vysazená do zahraničí) věru, že potřebuje, neboť bez ní by nemohl vykonávat světovou funkci jemu svěřenou. Jan Kavan jí dosud nemá a ani o ní nepožádal...

rse@rozhlas.cz