Poláci a Ronald Reagan
Když bývalý šéf Polské lidové republiky generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil 13. prosince roku 1981 v zemi výjimečný stav, zapálila podle tehdejší komunistické propagandy největší hrozba světového míru, americký prezident Ronald Reagan v Bílém domě svíčku. Ta měla symbolizovat jeho solidaritu se Solidaritou, Lechem Walensou a dalšími lidmi, kteří byli během výjimečného stavu perzekvováni pro svůj protikomunistický postoj. Mezi Poláky měl Reagan řadu stoupenců i kritiků.
Nicméně pro většinu z nich zůstane respektovanou osobností, která ovlivnila v 80 letech zásadním způsobem historii jejich země. Bývalý vůdce Solidarity a pozdější polský prezident Lech Walensa prohlásil, že na světě bylo svého času několik osobností, které smýšlely podobně a snažily se o totéž- svrhnout hloupý a špatný systém- tedy komunismus. Ronald Reagan byl jednou z nich. Vždy nás podporoval a to nejen slovy, ale především činy řekl Lech Walensa.
Dokonce i generál Jaruzelski v rozhovoru pro polskou tiskovou agenturu PAP vyjádřil lítost nad tím, že zemřel politik, který měl takový vliv na osudy světa. Přínos amerického prezidenta, který na Jaruzelského vládu uvrhl hospodářské sankce, ale jen komentoval slovy. Dobře víte, jaké byly naše tehdejší vztahy. Současný maršálek Senátu Longin Pastušiak z postkomunistického Svazu demokratické levice, mimochodem autor rozsáhlé Reaganovy biografie, považuje zesnulého prezidenta za politika, který zásadním způsobem ovlivnil rozpad východního bloku. Jak jej citují polské deníky, Reagan porazil komunismus tím, že někdejší Sovětský svaz přinutil k ničivému závodu ve zbrojení. Moskva jej neměla šanci dlouhodobě ustát a proto podle něj prohrála.
Janusz Levandovski z opoziční Občanské platformy, konstatuje totéž slovy: "Ronald Reagan vyhrál závod ve zbrojení. Nepodlehl fascinaci Gorbačovem a perestrojkou, jako někteří další západní politici. Nevěřil tomu, že se Gorbačovovi podaří Říši zla, jak tehdejší Sovětský svaz Reagan nazýval, zásadním způsobem změnit, dodává Janusz Lewandovski.
Deník Gazeta Wyborcza tvrdí, že Reagan zůstane jedním z nejkontroverznějších prezidentů Spojených států. Pro Východoevropany ale podle listu bude vždy mužem, který porazil komunismus. Svůj komentář Gazeta Wyborcza nazvala Kovboj proti komunismu. Píše, že pro někoho mohl být Reagan jen primitivním pravičákem, ale pro Poláky bude vítězem, který jim přinesl svobodu.
List Rzecpospolita připomíná, jak byl někdejší vládní propagandou Reagan označován za největší hrozbu světového míru. Dodává ale, že lidé toužící v Polsku po svobodě začali postupně chápat, že byl Reagan vlastně jejich spojencem. Postkomunistický deník Tribuna, žádný komentář nepřinesl. Na titulní straně redakce jen otiskla fotografii Ronalda Reagana se strohým konstatováním, že zemřel muž, který byl v osmdesátých letech minulého století prezidentem Spojených států.
Jestli byl Ronald Reagan opravdu tím posledním hřebíčkem do rakve komunismu, jak o něm prohlásil jeden z polských postkomunistických politiků se historici budou možná ještě dlouhou dobu přít. Nicméně v Polsku bude tento pro někoho obyčejný kovboj vždy respektovanou osobou. Na závěr mi dovolte jednu vzpomínku na dobu, kdy jsem na konci 90 tých let pracoval ve Varšavě jako zpravodaj Českého rozhlasu. Byl jsem tehdy nadací, která se jmenovala Výbor na vybudování sochy Ronalda Reagana, pozván na tiskovou konferenci. Sálu tehdy vévodila Reaganova fotografie z dob, kdy hrál role kovbojů v amerických filmech. Přítomní chtěli ale skutečně vybudovat v polském hlavním městě Reaganovu sochu. Zdánlivě nevinná věc se nakonec dostala až do Sejmu.
V Polsku totiž existuje zákon, který zakazuje budování pomníků žijícím osobám. Po nich nesmí být nazvány ani ulice, nebo náměstí. S jedinou výjimkou. A tou je papež Jan Pavel II. Reaganovi stoupenci chtěli vyhlášku obejít a tvrdili, že muž, bojující dlouhodobě s chorobou, která mu znemožňovala jakékoli veřejné aktivity už de facto není na živu. Neobstáli. A tak Ronald Reagan svůj pomník v Polsku zatím nemá. Kdoví, třeba mu ho Poláci vybudují teď po jeho smrti. Nebo Reaganovo jméno ponese některá z polských ulic, či náměstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.