Pokrok v jednání výměně vězňů mezi Izraelem a Hizballáhem

O víkendu pak Izrael předal Hizballáhu svého občana libanonského původu Násima Násira, který si odpykal šestiletý trest za špionáž pro Hizballáh a byl nyní vyhoštěn ze země. Překvapení však vyvolalo šíitské hnutí, když za potrestaného špiona bez jakékoli dohody a předchozího upozornění vrátilo Izraeli ostatky jeho vojáků zabitých za války - nikoli však v rakvích, ale v bedně. Byly v ní fragmenty kostí a tkání a jejich analýza ukázala, že skutečně patří pěti izraelským vojákům; jejich těla byla v srpnu 2006 řádně pohřbena a jejich rodiny netušily, že nebyla celá. Hizballáh zřejmě chystá ještě nejedno překvapení; Nasralláh prohlásil, že jeho hnutí má "ruce, nohy a hlavy izraelských vojáků".

O nedělním kroku Hizballáhu nevěděl ani Izrael, ani němečtí prostředníci, ani Červený kříž, který zajišťoval předání Násira. Podle Hizballáhu šlo o předstupeň výměny vězňů za Regeva a Goldvasra. Izraelské úřady však popřely, že by vyhoštění špiona patřilo k jednání.

To probíhá bez přerušení už od konce druhé libanonské války. Podle neoficiálních zdrojů se obě strany prostřednictvím Německa dohodly, že Izrael za oba zajaté vojáky propustí Libanonce Samira Kuntara, který byl v roce 1979 odsouzen na doživotí za vraždu čtyřčlenné izraelské rodiny; osvobodí šest dalších libanonských vězňů a vydá ostatky deseti příslušníků Hizballáhu.

Taková výměna by byla jako vždy nevyvážená, ale tentokrát o to víc, že Hizballáh nikdy neposkytl sebemenší důkaz o tom, že jsou zajatci naživu. Podle jednoho bezpečnostního zdroje se "Izrael až do posledního okamžiku realizace výměny nedozví, jestli vojáci přijedou živí anebo v rakvích". Oficiální místa navíc soudí, že Hizballáh tentokrát nemá příliš vysoké požadavky, což podle nich naznačuje, že Regev a Goldvasr nežijí. A němečtí vyjednavači považují podle německých médií za jisté, že jsou vojáci po smrti.

Překvapivou velkorysost šíitského hnutí si analytikové vysvětlují novou situací v Libanonu. Hizballáh se v současnosti očividně víc zajímá o upevnění nově nabytého vlivu na tamější politické scéně, který získal splněním svých požadavků při nedávných rozhovorech s vládní koalicí v Kataru. Nezměnil povahu, ale jen taktiku; chce udělat dojem zejména na Německo, které je nejen prostředníkem jednání s Izraelem, ale také nesmlouvavým členem mezinárodních mírových jednotek UNIFIL v Libanonu. Hizballáh je na evropském seznamu teroristických organizací a jako nová vlivná politická síla v příští libanonské vládě stojí o mezinárodní uznání.

Zatímco se objevují náznaky příznivého vývoje v jednáních Izraele s Hizballáhem, naopak bez výsledku jsou zatím rozhovory s palestinským Hamasem o příměří v pásmu Gazy, jejichž prostředníkem je Egypt. Hamas odmítl izraelský požadavek, aby dohoda o zastavení raketových útoků zahrnovala i propuštění dva roky vězněného desátníka Gilada Šalita a egyptský zásah proti pašování zbraní, a Izrael zase nepřistoupil na požadované otevření hranic. Ve vládě navíc sílí odpor vůči příměří, které by Hamasu přineslo vytouženou přestávku v izraelských vojenských operacích a šanci zkonsolidovat síly a doplnit zásoby zbraní. Příměří si navzdory nekončícímu ostřelování nepřeje ani izraelská veřejnost - nadpoloviční většina požaduje, aby pokračoval boj proti teroristům. Podle zpravodajských služeb je naděje na klid zbraní beztak mizivá. Dalším důvodem neochoty členů vlády je Olmertova vratká politická pozice kvůli vyšetřování jeho korupční aféry; stále pravděpodobnější se zdají předčasné volby a Olmert by ve svém současném postavení zřejmě těžko prosadil tak významné rozhodnutí jako příměří s teroristy, pokud by nepřineslo něco zásadního, třeba propuštění Šalita. Nesouhlas ministrů s příměřím, ke kterému se kloní premiér Ehud Olmert a ministr obrany Ehud Barak, vyústil v odklad rozhodnutí až na příští neděli.

Hamas o klid zbraní nesmírně stojí a ještě více stojí o ukončení blokády pásma Gazy. Jeho představitelé několikrát zdůraznili, že jestli Egypt s Izraelem neotevře hranice, stoupenci hnutí je prorazí podobně, jako to udělali v lednu v Rafáhu. Své odhodlání demonstrovali v pátek, kdy zorganizovali desetitisícový pochod Gazanů k izraelskému hraničnímu přechodu Sufa. Zastavila je až střelba izraelských vojáků a zranění sedmi Palestinců.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .