Pohřeb zavražděného libanonského poslance

A to všechno znamená vystavit se nebezpečí, že budu zabit. Všechny atentáty na veřejné osobnosti byly provedeny velmi profesionálně, a pomocí velkého množství výbušniny. Nešlo o sebevražedné útoky, jak to bývá v případě náboženských fanatiků.

Prvním z řady politiků, který zahynul při pumovém atentátu, byl mnohonásobný premiér Libanonu Rafík Harírí. Ten zemřel začátkem roku 2005. Velká část Libanonců se domnívala, že za jeho vraždou stojí Sýrie, které tou dobou už téměř 30 let okupovala Libanon. Harírího smrt vyburcovala prozápadní část libanonské společnosti k masovému odporu proti přítomnosti syrských vojáků. Sýrie pod tlakem veřejnosti i pod nátlakem ze zahraničí odešla, ale evidentně ještě pořád sní o návratu do malé, ale relativně bohaté země, kterou stejně považuje tak trochu za svou.

Po smrti Harírího se zformovala koalice sunitský, drúzských, a větší části křesťanských sil v zemi, kteří převzali vedení v libanonské politice. Právě z jejich řad pocházelo dalších šest obětí, naposledy to byl Valíd Ajdú z řad drúzú. Po jeho smrti mnozí z provládních povstalců na léto odjelo ze země, aby snížili riziko atentátu. Mezi nimi by i Ghaním, který se teprve minulou neděli vrátil z dvouměsíčního pobytu v zahraničí. V den své smrti ještě stačil požádat o opancéřovaný vůz.

K atentátu na Ghaníma došlo v rušné obchodní a rezidenční čtvrti Bejrůtu obývané hlavně křesťany. I k této vraždě, podobně jako v případě ostatních, bylo použito vozidlo napěchované výbušninami, které se přiblížilo k Ghaního autu. Na televizních záběrech z místa bylo vidět hořící automobily, okolní poničené domy a vynášení lidských těl. Vedle několika obětí na životě si atentát vyžádal také více než 70 zraněných.

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle Ghanímových protisyrských stoupenců za atentátem stála Sýrie a cílem jeho vraždy je torpédovat blížící se prezidentské volby i usmiřovací proces mezi vládní většinou a prosyrskou opozicí, kterou Damašek používá jako svou pátou kolonu v zemi.

Dnes se tedy konal pohřeb sedmé oběti, čtyřiašedesátiletého provládního poslance Antoina Ghaníma, který byl spolu s dalšími několika lidmi zabit při středečním pumovém atentátu. Průvod procházel za přísných bezpečnostních opatření východním Bejrútem. Tisíce lidí kráčely od nemocnice, před níž byly vystaveny rakve s ostatky Ghaníma a dvou jeho tělesných strážců zahalené do libanonské vlajky, za doprovodu sirén policejních vozů se pak lidé vydali na pochod k ústředí křesťanské strany Katáíb, kterou Ghaním v parlamentu zastupoval. K této organizaci patřil i nedávno zabitý Pierre Džamáíl.

Na transparentech se objevovala politická hesla, většinou na podporu současného prozápadního premiéra Fuáda Siniury a jeho vlády. Pohřební obřad byl proveden podle ritu maronitských křesťanů v chrámu Nejsvětějšího srdce.

Ghanímova vražda prohloubila napětí v zemi, procházející již téměř rok deset měsíců trvající politickou krizí. Atentát byl spáchán necelý týden před zahájením prezidentských voleb, které samy o sobě jsou významným přelomem, protože budou vlastně významným měřením sil mezi protisyrskými provládními silami, a libanonskou prosyrskou opozicí. Ta chce prosadit svého kandidáta, kontroverzního křesťanského generála Michela Aúna, který kdysi bohoval proti Sýrii, ale nyní se spojil s prosyrskými organizacemi, jako je Hizballáh a je odhodlán prezidentské křeslo dobýt. Situace je komplikována tím, že podle libanonské ústavy musí být křesťan, zatímco premiér je vždy sunnitský muslim. Dosud byl prezidentem otevřeně prosyrský a Sýrií dosazený politik Emil Lahúd.

Po Ghanímově smrti a likvidaci několika má nyní protisyrská koalice ve 128členném parlamentu už jen těsnou nadpoloviční většinu 68 poslanců. Parlament se má už toto úterý 25. září sejít k volbě nástupce současného prezidenta. Jeho volební období skončí už za několik týdnů a hrozí, že Lahúdův termín bude ještě jednou uměle prodloužen - už jednou se tak stalo pod nátlakem Sýrie. Jsou tu i další překážky. Prezidentského kandidáta musí podpořit dvoutřetinová většina zákonodárného sboru, čemuž může opozice zabránit bojkotem hlasování. Existují proto vážné obavy, že volební proces se může protáhnout až na 60 dní, skončí patem a setrváním prosyrského prezidenta Lahúda ve funkci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .