Pohlavní rozmnožování penicilinové plísně

9. leden 2013
Monitor

Plíseň, která produkuje penicilin, se dá přimět k pohlavnímu rozmnožování. Výsledkem mohou být nové kmeny s biotechnologicky užitečnými vlastnostmi.

Plíseň zvaná štětičkovec Penicillium chrysogenum je jediným známým producentem penicilinu. Více než 100 let se předpokládalo, že tato plíseň se rozmnožuje výhradně nepohlavním způsobem, tvorbou spór. Před 5 lety však profesor Ulrich Kück a jeho kolegové z Rúrské univerzity objevili existenci jejích pohlavních genů. Nyní dokázali zjistit, za jakých podmínek se dá plíseň přesvědčit k tomu, aby nepohlavní způsob rozmnožování „přepnula“ na pohlavní.

Zatím se to daří pouze tehdy, pokud plíseň roste v temných podmínkách se sníženým obsahem kyslíku a v živném médiu dostávala vitamín H neboli biotin. Z hlediska produkce penicilinu je to důležitý objev. Potomstvo plísně, které vzniklo sexuálním rozmnožováním, má totiž zcela nové vlastnosti – a to jak ve svém fenotypu, tak na molekulární úrovni. Zkoumání aktivity asi 12 000 genů, které plíseň vlastní, ukázalo, že pohlavní geny kontrolují činnost mnoha jiných důležitých genů včetně těch, které jsou spojené s produkcí antibiotika. Díky pohlavnímu rozmnožování se tak vědcům podařilo získat vyšší výnosy velmi čistého penicilinu.

Vědci se domnívají, že podobně jako štětičkovec Penicillium chrysogenum se mohou pohlavně rozmnožovat i jiné důležité houby. Mezi ně patří plísně Penicillium citrinum a Aspergillus terreus, které produkují statiny používané na snížení hladiny cholesterolu nebo Penicillium brevicompactum a Tolypocladium inflatum, jejichž prudukty mají imunosupresivní účinky.

Zdroj: Ruhr-Universität

autor: redakce ČRo Leonardo

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.