Pohádka o smíru s Nomurou

Jak známo, Česká republika prohrála před několika měsíci rozhodčí soud s investory společnosti Nomura. Ten byl veden kvůli tvrzení Nomury, že stát nedokázal dobře ochránit její investice - čili česky: stát nepomohl (tak jak to učinil v případě jiných bankovních domů) IPB od špatných úvěrů a dopustil, aby zkrachovala banka, do níž kdysi společnost Nomura kapitálově vstoupila. Česká republika naopak žaluje Nomuru u jiného arbitrážního soudu, kde jde naopak o to, že Nomura se v bance nechovala jako dobrý investor a napomohla IPB ke krachu.

Stát v této při požaduje od Nomury nějakých 111 miliard korun. Kdyby se náhodou stalo, že ve druhé při Česká republika vyhraje, pořád by ještě výdělek státu z obou arbitráží byl pěkných pár desítek miliard korun. Ale je to přece jenom trochu jinak. Podle internetových serverů, které se odvolávají na anonymní zdroje blízké jednáním s Nomádou, to nejnověji vypadá tak, že státní spor s Nomurou o těch 111 miliard by nemusel dopadnout dobře a snahou ministra Tlustého by tedy mělo být dosažení alespoň nějaké smírčí dohody.

Tu hodlá, podle zatímních informací, sjednat ministr Tlustý pouze pro spor mezi státem a společností Nomura. Ovšem do sporů s Nomurou je mezitím vtažena i banka ČSOB, která zkrachovalou IPB převzala. Vede s Nomurou několik sporů, z nichž ten nejznámější je o tzv. kauzu "České pivo".

ČSOB se v ní soudí o šestadvacet miliard korun, které po Nomuře požaduje jako náhradu za operaci, při níž měla Nomura vyvést z IPB akcie Plzeňského pivovaru, spojit je s Radegastem a následně prodat, přičemž peníze za uskutečněný prodej do IPB už nedorazily.

A nyní ještě informace o podmínkách onoho smíru. Podle dosud zveřejněných informací by při trojstranné dohodě, tedy mezi státem, Nomurou i ČSOB mohl stát získat zhruba 100 miliónů eur, které by Nomura vyplatila jako vyrovnání za to, že budou staženy všechny dosavadní žaloby.

Pro špičkové právní odborníky, jakož i pro finanční experty v tom všem jistě bude nějaký smysl, ale normální smrtelník se nějak nemůže dopočítat. Zisk za smír s Nomurou má, při současném kursu koruny vůči euru, pro stát hodnotu necelých tří miliard.

Případný zisk z vyhrané arbitráže (její výsledek má být znám v lednu příštího roku) o ztráty státu, a to i kdyby se započítalo (respektive - odpočítalo) oněch v první arbitráži teoreticky prohraných čtyřicet miliard, je naopak miliard více než sedmdesát. V čem je tedy onen narychlo oznámený smír výhodný?

Pravdu má možná bývalý šéf poradců ministra financí Miroslav Zámečník, když říká, že (cituji ze serveru iHned) "nula by pro stát byla výhodná, kladná nula by byla ještě lepší". Zámečník přitom na funkci poradce před nedávnem rezignoval, neboť ministr Tlustý zahájil separátní jednání o smíru jak s Nomurou, tak s ČSOB.

Aby totiž celá tato, už deset let pořádně zamotávána kauza, neměla kraje konce, existují i spory mezi státem a ČSOB. Ta požaduje po státu stamiliónové náhrady za ztráty, které jí vznikly v souvislosti s tím, jak před šesti lety převzala zkrachovalou IPB. Stát však zastává názor, že ČSOB nedluží nic. Podle některých komentátorů je ale také docela možné, že ministra Tlustého oznámení o blížícím se smírném řešení je svým způsobem jednak tlak na ČSOB, a také snaha o zaznamenání nějakého úspěchu v okamžicích, kdy je jeho případná účast v budoucí vládě nejistá.

Ke zprávě ministra Tlustého se odmítli vyjádřit mluvčí obou dalších zúčastněných stran - Jiří Hrabovský za Nomuru a Milan Tománek za ČSOB.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .