Podněstří zvolilo nového prezidenta. Vládnout mu ale bude Sheriff
Podněstří má nového prezidenta. Neuznaný stát ale řídit nebude – to budou mít na starost oligarchové v pozadí.
Analýzu moldavské politiky v souvislosti s nedávnými prezidentskými volbami přináší polský časopis Nowa Europa Wschodnia.
Novým prezidentem mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republiky se stane Vadim Krasnoselskij, v současnosti předseda parlamentu a bývalý ministr vnitra.
Kandidát, kterého podporuje podněsterský holding Sheriff, už v prvním kole porazil úřadujícího prezidenta Jevgenije Ševčuka. Volby v Podněstří se konaly v neděli 12. prosince. Pro Krasnoselského hlasovalo 62,3 % voličů, dosavadního prezidenta podpořilo jen 27,38 %. Volební účast dosáhla 59 %.
Stát majetkem holdingu
Kampaň była tentokrát neobvykle tvrdá. Kandidáti se vzájemně obviňovali z těch nejhorších věcí. Krasnoselskij dokonce naznačil, že současnému prezidentovi hrozí vězení. Ševčuk Podněstří zase strašil tím, že země se definitivně stane majetkem holdingu Sheriff. Doufal přitom, že se mu podaří probojovat se do druhého kola, to se ale přepočítal, píše autor článku a dodává:
Ševčuk, který se s úřadem teď loučí, se prezidentem Podněstří stal dost nečekaně. Před volbami v roce 2011 mnohé napovídalo tomu, že končí éra Igora Smirnova – tvůrce tohoto státního útvaru, který prezidentskou funkci zastával přes 20 let.
Rusko tehdy oficiálně vsadilo na kandidáta, podporovaného Sheriffem. Voleb se ale zúčastnil i Ševčuk – bývalý předseda parlamentu a bývalý šéf strany Obnova, rusky Obnovlenije, který był v té době v konfliktu se svými nedávnými partnery. Musíme podotknout, že i strana Obnova je politický projekt firmy Sheriff.
Voliči už nechtěli Smirnova vidět u moci a nepřesvědčil je ani loutkový kandidát Kremlu a Sheriffu. Zdálo se jim, píše Nowa Europa Wschodnia, že mladý Ševčuk představuje naději na modernizaci a boj s korupcí. Přišel tehdy s heslem, o kterém se brzy začalo vtipkovat: „Bude pořádek!”
Pět let války
Ševčuk se dostal k moci bez politického zázemí. Nejdůležitější funkce obsadil svými známými, kteří očividně postrádali zkušenosti. Už tehdy była hlavním problémem Podněstří špatná ekonomická situace a v jejím důsledku masová emigrace.
Starý hospodářský systém, založený na velkých postsovětských továrnách, se vyčerpal. Obchod i služby navíc monopolně ovládal holding Sheriff. Ševčuk měl na výběr: buď si udržet politickou vládu, nezávislost v zahraniční politice a kontrolu nad nejdůležitějšími státními institucemi, nebo se pokusit získat neomezenou moc a vstoupit přitom do konfliktu se zájmy Sheriffu. Vybral si to druhé.
Posledních pět let v podněsterské politice vypadalo jako neustálá válka prezidenta s holdingem Sheriff, který kontroloval parlament. V polovině prezidentova funkčního období se oběma stranám podařilo dosáhnout chvilkového kompromisu, což naznačovalo, že se protivníci možná rozhodli k rozdělení kořisti, tedy pro první zmíněnou variantu.
Snižování platů se neodpouští
Čím víc se ale blížil listopad 2015 a další parlamentní volby, tím víc konflikt narůstal. Otevřená válka začala v předvečer voleb do Nejvyššího sovětu. V této bitvě jasně zvítězil Sheriff – jeho strana Obnova získala skoro dvě třetiny křesel v parlamentu.
Mezitím se Podněstří propadlo do hluboké ekonomické krize. Z největší továrny v celé zemi, ocelárny v Rybnici, odešel investor, ruský oligarcha Ališer Usmanov. Několik posledních let už továrna sotva přežívala. Pád kurzu ukrajinské hřivny a moldavského lei tvrdě dopadl na podněsterský vývoz.
Čím dál víc o sobě dávaly vědět dlouholeté chyby v řízení ekonomiky a začínalo také být jasné, že daňový systém je děravý – do státního rozpočtu neplynulo tolik peněz, kolik by mělo, čteme na stránkách polského časopisu Nowa Europa Wschodnia.
Aby zachránil situaci, Ševčuk se rozhodl ke kroku, který mu obyvatelé Podněstří nejspíš už nikdy neprominou – snížil platy státních zaměstnanců o 30 procent. Lidé přežívali jenom díky příbuzným, pracujícím v zahraničí, nebo díky uměle podporovanému vysokému kurzu podněsterského rublu, který jim umožňoval levně nakupovat v sousedním Moldavsku nebo na Ukrajině.
Podvody s darovaným plynem
Z krize prezident obviňoval vnější nepřátele, hlavně Západ a jím kontrolovanou Ukrajinu, ale také „monopolisty”, tedy firmu Sheriff. Holding prý neplatil řádně daně, najevo vyšla i bankovní aféra, podobná té moldavské z roku 2015, jen menší.
Druhá strana zase několik měsíců před prezidentskými volbami prohlásila, že peníze, které občané a podniky platí za plyn, se nedostanou do státního rozpočtu. Tiraspol přitom zemní plyn dostává od Ruska zadarmo. Místo toho prý peníze končí na prezidentových účtech v zahraničí. Ševčuka jeho protikandidát tedy obvinil nejen z toho, že svou činností škodí státu, ale i z toho, že se obohacuje na účet ruské pomoci pro Podněstří.
Většina obyvatel Podněstří nepochybuje o tom, že Krasnoselskij není samostatný politik. Ještě před rokem málokdo vůbec věděl o jeho existenci. Kdo by si také pamatoval bývalého šéfa ministerstva vnitra z dob Smirnova. Ale od voleb do Nejvyššího sovětu v roce 2015, po kterých se stal jeho předsedou, důsledně pracoval na tom, aby si získal pověst důvěryhodného a seriózního politika, který se nepouští do malicherného pletichaření.
Převážná většina voličů volila prostě proti Ševčukovi. Bylo evidentní, že dosavadní prezident se o další rozvoj státu vůbec nezajímá a že mu jde spíš o vlastní prospěch.
Temperamentní Ševčuk, který každou chvíli propouštěl další úředníky a šéfy státních institucí, si v malém Podněstří navíc stihl nadělat hodně nepřátel, píše Nowa Europa Wschodnia.
Konec rudých ředitelů
Teď se do Podněstří v určitém smyslu vrací starý hospodářsko-politický pořádek. Neuznaný stát, který svého času vytvořili ředitelé sovětských závodů, plně přešel do vlastnictví současného holdingu. Hospodářská elita bude tedy znovu kontrolovat státní instituce, což jí umožní dál sledovat vlastní zájmy.
Neuznaná republika
Podněstří je stát s jen asi 300 000 obyvatel, který v roce 1992 svedl krátkou válku s Moldavskem.
Jeho vyhlášení nezávislosti uznaly jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.
Podněstří neuznalo dokonce ani Rusko, i když ho Moskva vojensky a finančně podporuje. Jako důvod uvádí ochranu zde žijících etnických Rusů.
V oblasti služeb a sdělovacích prostředků má téměř monopolní postavení holding Sheriff, který ovládá řetězec supermarketů, čerpacích stanic, hotelů, televizi, vydavatelství novin, mobilního operátora a fotbalový klub, který je suverénem moldavské fotbalové ligy. Velký vliv má i na chod celého státu.
Je to ale už úplně jiná elita – na místa sovětských „rudých ředitelů” přišli manažeři středního věku, kteří si podnikatelské ostruhy vydobyli v mafiánských devadesátých letech.
Sheriff ovládají dva byznysmeni nebo spíš oligarchové: Viktor Gušan a Ilja Kazmaly. Jsou to oni, kdo bude ve skutečnosti neuznaný stát ze zákulisí řídit. V počátečním období to může regionu přinést určutou stabilizaci. V první řadě skončí ničivá vnitřní válka, která Podněstří přinášela jen škodu. Vztahy s Moldavskem a Ukrajinou už nebudou nástrojem v boji s politickými protivníky uvnitř země, jako tomu było v dobách prezidenta Ševčuka.
Nezmění se ale dva hlavní faktory podněsterského de facto existujícího státu: proruská orientace a snaha udržet si nezávislost na sousedních státech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
