Podivná angažovanost Evropské unie na Blízkém Východě

20. květen 2003

Pátý sebevražedný atentát za poslední tři dny. Taková je nejnovější bilance začarovaného kruhu násilí, které je již dlouhá desetiletí nedílnou součástí soužití Izraelců s Palestinci. Spolu se třemi mrtvými a zhruba 60 zraněnými, které měla v pondělí v izraelské Afule na svědomí palestinská atentátnice, tak pomalu umírá naděje na to, že se v nejbližší době podaří přinést na Blízký Východ mír.

Mezinárodní společenství se přitom snaží řešit na první pohled neřešitelné a vymyslet způsob, jak by na území dnešního Izraele vedle sebe mohly oba národy žít v míru - Spojené státy, OSN, Evropská unie a Rusko v této souvislosti před časem představily tzv. mírový cestovní plán pro Blízký Východ. Ten počítá s ustavením samostatného palestinského státu do roku 2005. Po palestinském vedení požaduje, aby rázně zakročilo s extremisty ve vlastních řadách a do budoucna zamezilo sebevražedným atentátům. Izraelská vláda by zase měla uvolnit blokády palestinských území a přestat v těchto oblastech budovat židovské osady. Zatímco nová palestinská správa vedená Mahmúdem Abbasem s návrhem souhlasí, vláda židovského státu v čele s Arielem Šaronem jej z bezpečnostních důvodů odmítá.

Problematický však možná není pouze postoj obou stran blízkovýchodního konfliktu - tedy Šaronova kabinetu, který "cestovní plán" odmítá a nadále podporuje židovské osídlování okupovaných území a Abbásovy vlády, která návrh sice vítá, není ale schopna zastavit vlnu sebevražedných útoků. Máslo na hlavě má totiž také jeden z kvartetu předkladatelů mírové "roadmap": Evropská unie. Jak jinak totiž vysvětlit pondělní prohlášení řeckého ministra zahraničí Georgeho Papandreoua, jehož země nyní Unii předsedá, že bruselští představitelé budou i nadále jednat také s palestinským prezidentem Jásirem Arafatem. Izrael, stejně jako Spojené státy, však tuto kontroverzní postavu palestinského hnutí za nezávislost nepovažují za partnera k jednáním. Podobné výroky tedy spojené diplomatické úsilí mezinárodního společenství zavádějí do slepé uličky.

Nedůvěru v upřímný zájem Evropské unie o mírové uspořádaní na Blízkém Východě navíc vzbuzuje rostoucí neochota Bruselu financovat mise svých pozorovatelů v oblasti. Úterní vydání britského listu Financial Times uvádí příklad nejmenovaného představitele Unie, který se často pohybuje na Izraelem okupovaných palestinských územích. Tento pozorovatel nemá při své práci k dispozici opancéřované auto, sekretářku, kancelář, ani tlumočníka nebo řidiče. Finanční náklady činnosti vykonávané ve jménu Evropské unie on a jeho kolegové účtují svým vlastním vládám. A pokud tito lidé potřebují pomoc dalších pozorovatelů, nežádají o ni Brusel, ale jednotlivé členské státy. "Kdybych například chtěl, aby mi sem z Bruselu poslali policejního experta, bude rozhodnutí unijních úředníků v této věci trvat nejméně 18 měsíců," cituje Financial Times dalšího pozorovatele Evropské unie v oblasti.

Jak ale dokazuje nejnovější série sebevražedných atentátů, situace na Blízkém Východě se mění každou hodinou. Se svou pověstnou byrokracií tam proto Brusel převratných úspěchů zřejmě nedosáhne.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio