Podezřelí učitelé a doktoři práv musí před soud

8. prosinec 2009

Zatím zkoumají dokumentaci plzeňské právnické fakulty hlavně nejrůznější komise. Od akreditační ministerské, až po univerzitní. A skoro denně se od nich dozvídáme, kolik chyb a nedostatků se kde provalilo. Například ode dneška víme, že ze 145 držitelů titulu JUDr.byly odhaleny nesrovnalosti u třetiny z nich.

Podobně to dopadlo před týdnem, kdy se ze 124 zkoumaných případů ukázalo jako nevěrohodných 47. Celkem musí komise Západočeské university prozkoumat ještě 561 absolventů rigorózního řízení. A také 560 absolventů magisterského studia.

Jistě: u řady případů se možná chybějící doklady ještě najdou a podivné okolnosti vysvětlí. To ale těžko půjde bez spolupráce těch, kteří se v hledáčku komisí ocitli. Pokud u některých prací chybí posudky oponenta, popřípadě i samotné práce, a pokud nelze věrohodně doložit ani průběh studia, nestačí ale uvažovat jen o odebrání neprávem získaných titulů.

Komise si na to teď nechávají dělat právní rozbory, aby prý věděly, jestli se tituly dají vůbec odejmout. Jak mohou takové rozbory také dopadnout, dokazují závěry jednoho z nich, zveřejněné dnes v Právu: je to rozbor, který si nechalo udělat Ministerstvo spravedlnosti, aby vědělo, jak postupovat, kdyby byl nějaký lžidoktor v minulosti jmenován soudcem nebo státním zástupcem. Jak se ministerstvo dozvědělo, nemůže údajně dělat vůbec nic: "Zákon o soudech a soudcích ani zákon o státním zastupitelství v souvislosti se ztrátou kvalifikačních předpokladů pro výkon soudce nebo státního zástupce přímo nespojují zánik funkce soudce nebo státního zástupce", uzavírá pode deníku Právo expertiza.

Jinými slovy, soudce bez vzdělání může údajně soudit dál, protože to je funkce, nezávislá na titulu. Pravděpodobně by takového soudce mohlo prý tak maximálně čekat kárné řízení. Rozsudky, které předtím učinil, by ale zůstaly v platnosti. Prý v zájmu dobré víry a ochrany třetích osob, přemítá nad expertizou ministerstvo.

Zůstává nad tím vším rozum stát: jako by v této zemi snad neexistoval trestní zákoník, ve kterém je v paragrafu 176 jasně napsáno, co to je padělání veřejných listin a jak se trestá. Z toho jsou v této souvislosti důvodně podezřelí všichni, kteří plzeňskou právnickou fakultu až donedávna vedli. A na všechny, kteří si od nich nechali tituly rozdávat, aniž se namáhali řádně studovat, padá vážné podezření, že se účastnili podvodů.

Tady už nejde jen o to, jestli je v českém právním řádu pamatováno na odebírání titulů nebo ne a kdo to případně musí iniciovat. Tady jde o evidentní podezření ze spáchání kriminálních činů. Jestliže někdo tvrdí, že studoval, ale fakulta jeho studijní podklady kamsi zašantročila, není nic jednoduššího než nechat takový případ prošetřit. Jeden profesor, u kterého byla zkouška údajně složena, může už být mrtev, ale dalších deset je jistě naživu a dosvědčí, jak to bylo. O tom, že by konkrétní případy už začala šetřit policie, je ale zatím ticho po pěšině. Stejně jako se zavírá voda nad popraskem kolem Vysoké školy finanční a správní, kde studovala v obdobném rychlotempu jako v Plzni řada pražských radních. A jako se zavírá i nad důvodnými podezřeními kolem dalších universit a vysokých škol v ČR.

Trvat na tom, aby všichni viníci současné krize české justice a vysokého školství stanuli před soudem musí hlavně veřejnost ale také soudy samy. Nejde o nich menšího než o to, aby v právním státě žily jednou aspoň naše děti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio