Pochod neonacistů
Je o tom třeba hovořit už dnes, protože podaří-li se neonacistům uskutečnit 10. listopadu pochod Židovskou čtvrtí v Praze, bude to další prohraná bitva o slušnou českou společnost. Povzbudí to ty, kterým jsou xenofobií názory blízké. Naroste jejich sebevědomí a budou zkoušet, kam dál až mohou zajít.
Hospodářské noviny přinesly zprávu, že pražský magistrát povolil protestní pochod proti české okupaci Iráku. Už taková formulace pro svolání demonstrace zní směšně ale nedosti na tom. Průvod se má ubírat starým židovským městem. Snad se tím naznačuje, že jsou to právě čeští Židé, ne promiňte mezinárodní židovstvo, kdo okupuje Irák.
Demonstrace se má konat, jak už bylo řečeno, 10. listopadu, tedy v den kdy v roce 1938 začali nacisté v Německu a v Rakousku hon na Židy. Určitě to není náhoda, neonacisté to mají dobře promyšleno, je to ostatně jejich obvyklý postup. Kryjí se za různé kryptogramy a vymýšlejí si takové zástěrky jako například ukrytí jména Adolf Hitler pod pořadí iniciál A a H v abecedě, tj. pod čísla 1 a 8 tedy 18. Z tohoto pohledu je ovšem pochod ve výroční den Kříšťálové noci zcela průhlednou zástěrkou. Nechce se věřit, že magistrátní úředníci nevědí, co to byla Křišťálová noc a je-li tomu skutečně tak, měli by vrátit školné, nebo lépe být propuštěni.
Demonstraci proti české okupaci Iráku ohlásilo magistrátu neregistrované sdružení Mladých národních demokratů. Ani to však úředníky netrklo. Jasné to však ihned bylo nevládním občanským organizacím, které okamžitě upozornily, že Mladí národní demokraté mají blízko k jedné z nejradikálnějších českých neonacistických skupin Národní odpor. Samo sobě takové propojení asi nezavdává příčinu k zákazu demonstrace, ale jedno s druhým...
Někteří úředníci magistrátu se brání tím, že jsou bezmocní, že nemohou zakročit, protože jsou jen registračním místem bez možnosti cokoli zakázat. Ukončit akci neonacistů prý mohou až v okamžiku, kdy se demonstranti dopustí něčeho, co odporuje zákonům. Rozuměj tedy, hajlování, rasistických projevů a podobně. To je ovšem třeba správně vyhodnotit a jak známo, každý má trochu jiná kritéria. Říká se, že chyba je někde v zákonech. Prosím, může být. Ale neví o ní zákonodárci už hodně dlouho?
Magistrátní úředníci vloni zakázali konání neonacistického pochodu, který se měl konat na památku 60. výročí zahájení norimberského procesu. Pochod měl rovněž procházet pražským židovským městem, které, jak se zdá, neonacisty přitahuje. Organizátor Erik Sedláček, který je mimochodem i letošním svolavatelem, se vloni nespokojil se zákazem a zažaloval magistrát u soudu. Letos v březnu při vyhrál a úředníci tentokrát raději pochod neonacistů povolili. Soud, který dal zpětně zapravdu neonacistům, tvrdí, že magistrátní zdůvodnění zákazu pochodu bylo nepřesvědčivé a mlhavé. Já bych dokonce řekl nepravdivé: Stálo v něm totiž, že by akce neonacistů mohla ohrozit dopravu a zdraví občanů. Nic o tom, že pochod byl časově i místem konání rasistickou provokací vůči určité části obyvatel. Stejně jako je tomu i dnes. Alibistické chování magistrátu, který se tváří že nemůže nic udělat a vůči soudům nic nezmůže, nenapraví ani primátor Pavel Bém. Ten prohlásil, že učiní vše pro to, aby se akce neonacistů nekonala. Ostatně Bém už jednou zasáhl. V roce 2003 podobný pochod centrem Prahy rozpustil na místě. Takové řešení je ovšem trochu nestandardní. A rasistická provokace to bude v každém případě.
Pokud to dojde tak daleko, že průvod proběhne nebo bude zakázán až v den jeho konání, může se stát, že místo očekávaných 150 až 200 mladých českých neonacistů jich na scéně uvidíme mnohem víc. Přijedou z Německa a možná i z Rakouska, zejména když doma by jim takovou demonstraci ani politici, ani policie, ani soudy nepovolily.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.